Od ledna do března tohoto roku rostla produktivita práce v USA nejrychleji za posledních téměř dvacet let. Velice dobrá zpráva tak alespoň částečně kompenzuje negativní sentiment, který podlomil akciové a devizové trhy po zveřejnění dubnové nezaměstnanosti (6,0% - nejvýše od roku 1994).
Velikost vložené práce jedním zaměstnancem se zvýšila v nezemědělském sektoru v prvním čtvrtletí tohoto roku o 8,6%, tj. nejvíce od druhého kvartálu roku 1983, kdy produktivita rostla o 9,9%. Analytici očekávali růst jen o 6,9%, když v posledním čtvrtletí rostla produktivita o 5,5%.
Podniky snižovaly množství odpracovaných hodin (o 1,9%), výstup vzrostl ve sledovaném období o 6,5%, když zejména společnosti typu General Motors vyrobily více automobilů. jednotkové mzdové náklady poklesly o 5,4% (také největší pokles od roku 1983). Úspora nákladů společností se tak projeví v růstu zisků s tím, že není třeba zvyšovat finální cenu výrobků. Podle Greenspana je produktivita jedním z faktorů, který drží inflaci na uzdě, když ekonomika roste. Dnešní údaj je možné brát jako potvrzení, že Fed dnes sazby asi nezvýší.
Produktivita se obvykle zvyšuje, když se ekonomika dostává z recese – tak je tomu i v případě USA. Mnoho zaměstnanců, kteří nebyli propuštěni v období krize, mají nyní více práce. Nicméně růst produktivity může krátkodobě některé pracovníky poškodit, neboť klesá potřeba práce. V této souvislosti se zdá být logicky odůvodnitelná vyšší nezaměstnanost, která potrvá do doby než se poptávka po produkci zvýší, aniž by se dále zvyšovala produktivita. Na druhou vyšší produktivita, i když krátkodobě způsobuje propouštění, přináší zaměstnancům v delším horizontu zisky, neboť umožňují podnikům zvyšovat mzdy bez zvyšování konečných cen výrobků. Vyšší mzdy potom přinášejí větší spotřebu, ekonomický růst a kruh se uzavírá.
Radim Krejčí