Aktualizováno S plánovaným odklonem Německa od jaderné energie chce prodávat Němcům více proudu. V rozhovoru pro dnešní vydání ekonomického listu Handelsblatt to řekl šéf firmy Martin Roman. Chystané odstavení německých jaderných elektráren podle něj povede ke zdražení elektřiny a k odchodu velkých průmyslových podniků z Německa.
Rozhodnutí Německa přestat využívat jádro, z něhož v současnosti pochází asi 23 procent německé elektřiny, Roman nechtěl komentovat v hodnotící rovině. Důsledkem pro Německo ale podle něj jistě bude zdražení proudu, které pocítí nejen soukromí odběratelé. "Velké průmyslové podniky budou rozvažovat, zda budou chtít v zemi vzhledem ke stoupajícím cenám elektřiny zůstat. Dříve nebo později se velký průmysl přesune do zahraničí, tím jsem si celkem jistý," upozornil.
V interview Roman dále uvedl, že ČEZ je připraven reagovat na nedostatek proudu na německém trhu, který vyřazení 17 jaderných elektráren pravděpodobně přinese, zvýšením svých prodejů do Německa. Reakci ČEZu ukázala již nynější dočasná odstávka reaktorů postavených před rokem 1980 v rámci tříměsíčního moratoria. "Čím větší bude deficit elektřiny v Německu po odstavení atomových elektráren, tím větší budou samozřejmě šance pro nás," řekl. K větším dodávkám proudu do Německa bude však potřeba rozšířit přenosové sítě přes hranice a s jejich výstavbou vidí Roman hlavní problém na německé straně. "Česko bylo vždy připravené investovat do přeshraničního vedení," řekl šéf ČEZu v rozhovoru.
Roman vyloučil, že by kvůli změnám energetické politiky v Německu uspíšil dostavbu jaderné elektrárny Temelín, která by se měla rozrůst o další dva bloky. "Nové bloky Temelína nestavíme kvůli stoupající poptávce z Německa, ale pro české odběratele," zdůraznil. "Potřebujeme více jaderných elektráren, protože v ČR nebudeme mít dostatek uhlí," dodal. S dostavbou dalších svou bloků JETE by podíl energie z jádra v ČR překročil 50% hranici. Právě uhlí bude muset podle odborníků v Německu částečně nahradit deficit způsobený výpadkem energie z jádra. To by mohla být další dobrá zpráva pro , který má podíl ve východoněmeckých hnědouhelných dolech Mibrag. "Pokud by Německo mělo upřednostňovat produkci elektřiny z uhlí, jsme samozřejmě připraveni pomoci," uzavřel Roman.
Handelsblatt také přinesl slova Martina Romana, podle kterých ČEZ zvažuje ukládání jaderného paliva v Rusku poté, co dojdou kapacity na území České republiky. Stát by se tak mělo po roce 2065.
Vláda kancléřky Angely Merkelové přehodnotila svou energetickou politiku po březnové katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima. Vláda na tři měsíce pozastavila prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a sedm nejstarších minimálně po tuto dobu vyřadila z provozu. V polovině dubna kancléřka oznámila, že její země jádro opustí, jak nejrychleji to bude možné, a zaměří se na využívání energií z obnovitelných zdrojů. Termín zavření německých jaderných elektráren chce oznámit v červnu, podle dnešního vydání Handelsblattu by to mohlo být do deseti let. Merkelová chce přechod na obnovitelné zdroje energií podpořit financováním z národní rozvojové banky KfW Group a to v rozsahu zhruba 5 miliard eur. U jižních německých zemí by dle svov Merkelové, citovaných agenturou Bloomberg, mělo dojít z výraznému rozvoji větrných zdrojů.
(Zdroj: Handelsblatt, čtk)