New York/Praha (The Wall Street Journal/ČTK) - Stimulační plán pro americkou ekonomiku prezidenta Baracka Obamy je tragédií v tom, jakou ztracenou příležitost představuje a jak málo Američané za tolik peněz dostanou. Je to důsledek toho, že plán za více než 800 miliard dolarů sestavili výlučně demokraté a namísto ekonomické stimulace jej naplnili svou představou sociální politiky. Napsal to v dnešním komentáři americký ekonomický list The Wall Street Journal.
Zpočátku se na nutnosti určité fiskální stimulace a nevyhnutelnosti rozpočtových deficitů za recese každý shodoval. Existovaly tak všechny podmínky pro to, aby populární prezident ukul dvoustrannou dohodu, která spojí představy obou stran. K veřejným výdajům demokratů se tak mohlo přidat výrazné snížení daní prosazované republikány a byl by z toho rychlý politický triumf, který mohl ekonomice aspoň zčásti prospět, píše list.
Místo toho Obama nechal napsat legislativu demokraty ve Sněmovně reprezentantů a ti se zachovali podle své přirozenosti - provětrali své intelektuální šatníky a sepsali zákon, který je z 90 procent sociální politikou. Plán tak spíše podporuje příjmy přerozdělováním, než aby přispěl k jejich růstu prostřednictvím tvorby nových pracovních míst, domnívá se WSJ.
Proto také návrh plánu narazil i přes vysokou prezidentovu popularitu na politické potíže. Těch 11 demokratů, kteří spolu se všemi republikány proti němu ve sněmovně hlasovali, nechtěli Obamovi přivodit porážku. Nic takového nechtějí ani umírnění z obou stran v Senátu, kteří se dohodli na osekání senátní verze, nabobtnalé mezitím na více než 900 miliard dolarů. Udělali to proto, že nemohou ospravedlnit výdaje, které přinesou tak málo ekonomického efektu. Podle WSJ je jasné, že legislativa narazila, když se k ní přestávají hlásit i její autoři, jako to udělal například ekonom Martin Feldstein, člen Obamových ekonomických poradců.
Obama začal v pátek s pomocí zprávy o lednovém růstu počtu nezaměstnaných hrát kartu "katastrofy" a apeloval na Kongres, aby plán co nejdříve přijal. Kritiky plánu si vzal na paškál za to, že kritizují plán za přílišné výdaje, i když podle něho stimulace není nic jiného než právě výdaje. To je ovšem primitivně zjednodušený keynesianismus, podle něhož jsou ekonomickým stimulem jakékoli vládní výdaje. "To je tak očividně nepravdivé, že pochybujeme, že tomu Obama skutečně věří," píše list. Rozhodně totiž není jedno, na co vláda peníze vydává a jak ty výdaje financuje.
Dolar vydaný na sociální podporu bude jistě utracen a započítá se do ekonomické aktivity a HDP, vláda jej však musí někde vzít - vyššími daněmi nebo prodejem dluhopisů. Pokud příjemce tento dolar utratí na něco méně produktivního, než by jej utratil zdaněný Američan nebo kupec dluhopisu, pak je čistý dopad na ekonomiku záporný.
Demokraté přerozdělují ve prospěch chudých, protože ti údajně tyto peníze utratí, zatímco bohatí by snížené daně spíše ušetřili. Ušetřený dolar ovšem z ekonomiky nemizí a je investován přes finanční nebo kapitálový trh do podniků, které jsou skutečnými tvůrci pracovních míst a prosperity. Právě takové investice nyní ekonomika potřebuje, ovšem stimulace tohoto typu v plánu zcela chybí. Ani umírnění v Senátu se neodvážili přidat takové snížení daní, které by ekonomice skutečně pomohlo, uvádí list.
WSJ připomíná, jak se Obamův postoj k daním liší od postojů demokratů z 80. ale i 60. let. Reaganův plán oživení demokraté v roce 1981 rozšířili o snížení firemních daní a hlavní ekonom Johna F. Kennedyho v 60. letech podporoval v zájmu stimulace ekonomiky snížení nejvyšších daňových sazeb. Obama však ve čtvrtek jakékoli podobné snížení daní zavrhl s tím, že to jsou "tytéž omšelé argumenty a obnošené myšlenky, které přispěly ke vzniku této krize". To je ovšem rétorika pro kampaň, nikoli pro prezidenta, který chce získat pro své plány oboustrannou podporu.
Největším rizikem této stimulace je, co bude, když ekonomika neoživí. Velikost plánu a míra mrhání v něm znamenají, že Spojeným státům již na další kroky nic nezbude; měnová politika navíc již své možnosti téměř vyčerpala a vláda ještě chystá plán stabilizace finančního sektoru. Stimulační plán zvýší rozpočtový deficit USA na zhruba 12 procent HDP, což bude dvojnásobek maxim z 80. let a zcela bezprecedentní situace. "Tragédií Obamova stimulu je, že Američané dostanou za všechny tyto peníze tak málo," uzavírá WSJ.