Rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy činí v USA v současnosti 366 bazických bodů, tedy více než 3,5 %. To je nejvíce za posledních několik desetiletí. Tak velký rozdíl mezi výnosy je pro akcie většinou dobrou zprávou, současné obavy z vládních deficitů ale nadšení částečně tlumí.
V době ekonomického růstu se investoři straní dluhopisů s delší splatností jako jsou desetileté či třicetileté dluhopisy v obavách, že jejich investice v delším období ztratí na hodnotě. Místo toho se přesouvají ke dvouletým dluhopisům a akciím. Důsledkem je právě napřimující se výnosová křivka. Tak velký rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy jako v současnosti také naznačuje, že investoři očekávají ekonomický růst a nechtějí mít své peníze blokovány po příliš dlouhou dobu. Investice s delší dobou splatnosti proto musejí poskytovat vyšší návratnost, aby podpořily poptávku po nich. Takto vznikající rozdíl mezi výnosy je pak vnímán jako býčí signál pro akcie.
Nyní se však investoři stále více obávají masivního ztrácení ze strany vlády, které by mohlo ohrozit ekonomické oživení a porušit pozitivní vztah mezi velkým rozdílem ve výnosech a růstem akcií. V tomto případě je tak nárůst dlouhodobých výnosů vnímán jako odraz obav z prudce rostoucí inflace. Tu mají akcioví investoři do určité míry rádi, ale nesmí jí být příliš. Zatímco tedy doposud šla rostoucí averze k dlouhodobým dluhopisům ruku v ruce s růstem cen akcií, obavy z budoucnosti se mohou dostat do bodu, kdy se tato averze stane pro akcie negativní.
Mike Larson z Weiss Research k tomu uvádí: „Do té doby, dokud Fed nezkusí dát láhev s punčem pryč, bude rozšiřující se výnosová křivka pro akcie pozitivní, ovšem pokud se bolest na 30letých dluhopisech nestane příliš akutní. Existuje ale bod, kde se tento pozitivně – neutrální vztah změní v negativní, což se stane tehdy, pokud ceny těchto dluhopisů začnou rychle padat.“
(Zdroj: CNBC)