Washington/Praha (ČTK) - Oživení české ekonomiky z globální finanční krize bude zřejmě jen pozvolné. Předpovídá to Mezinárodní měnový fond (MMF). Zároveň uvedl, že měnová politika je nyní v České republice vhodně nastavená, k jejímu zpřísnění je ale prý nutné sáhnout hned, jakmile tempo oživení nabere na síle. Základní úrok je nyní v Česku na historickém minimu jednoho procenta.
Ve výročním hodnocení české ekonomiky ale měnový fond zároveň varuje před dalšími výdaji v období před květnovými volbami. Nová vláda by se podle měnového fondu měla soustředit na to, aby předložila "důvěryhodný a trvalý" plán střednědobé fiskální konsolidace.
Česká republika ale na finanční krizi podle měnového fondu odpovídá správnými kroky. MMF také uvedl, že směnný kurz koruny odpovídá základním ekonomickým parametrům české ekonomiky.
"Předpokládáme, že hrubý domácí produkt se v roce 2010 zvýší o 1,5 procenta, a to za podpory exportu a tvorby zásob. Tvorba fixního kapitálu zůstane slabší a očekáváme také, že klesnou výdaje spotřebitelů, což bude odrážet pokračující růst nezaměstnanosti, zpomalení růstu mezd a odbourávání fiskálních stimulů," uvedl měnový fond.
Česká ekonomika je do značné míry závislá na exportu, kvůli krizi se ale poptávka v bohatších zemích západní Evropy citelně snížila, což česká ekonomika pocítila. Ekonomové i centrální banka očekávají, že hospodářské oživení v České republice nebude rovnoměrné, z části proto, že vlády zemí eura začnou odbourávat podpůrná opatření. Eurozóna je pro Českou republiku hlavním obchodním partnerem.
Česká národní banka ve své poslední prognóze uvedla, že míra nezaměstnanosti se bude zvyšovat až do prvního čtvrtletí 2011. Kulminovat by měla na 10,4 procenta.
ČNB byla v Evropě jednou z prvních centrálních bank, které na začátku krize okamžitě uvolnily měnovou politiku. K prvnímu snížení základní úrokové sazby ČNB sáhla už v srpnu 2008 a celkem základní úrok snížila o 2,75 procentního bodu. Základní sazba je tak na historickém minimu jednoho procenta. Trhy podle agentury Reuters očekávají, že základní úrok zůstane delší dobu beze změn, s jeho opětovným zvýšením počítají až někdy ve druhém pololetí.
Deficit veřejných financí loni vystoupil na rekordních 6,6 procenta HDP, současná úřednická vláda ale slíbila, že na maximální povolenou úroveň tří procent HDP se deficit dostane do roku 2013.
Obě přední politické strany, tedy sociální a občanští demokraté, chtějí slib respektovat, liší se ale v názorech, jak dojít k cíli. Sociální demokraté, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění před květnovými volbami nejvíce preferencí, dávají před snižováním výdajů přednost zvýšení daní pro lidi s nejvyššími příjmy. Chtějí tak zmírnit dopady hospodářské krize na většinu populace.
Ekonomové ale varují, že zvýšení příjmů ke zlepšení stavu veřejných financí nestačí. Problémem jsou především takzvané mandatorní výdaje, tedy výdaje, které vláda musí ze zákona vyplácet. ODS chce prosadit snížení výdajů, a to včetně těch mandatorních, a naopak zvýšení nepřímých daní. Podrobné plány rozpočtové konsolidace ale zatím nezveřejnila.