Text byl doplněn:
Praha (ČTK) - Senát dnes podle očekávání hlasy pravicových zákonodárců zamítl novelu, která má pod nátlakem odborů snížit zdanění zaměstnaneckých výhod na loňskou úroveň. Novela se vrací do sněmovny, která může senátní veto přehlasovat. Levicovým poslancům v tom přislíbili pomoc lidovci. Odbory kvůli od letoška vyššímu zdanění benefitů hrozily stávkou v dopravě.
Z lidoveckých senátorů proti novele hlasoval jen nestraník Václav Koukal. Nejbližší schůze sněmovny začne už příští týden.
Důvodem odmítavého postoje většiny senátorů byl mimo jiné nesouhlas s postupem odborů v dopravě, kteří kvůli prosazení novely hrozili stávkou a nevylučují ji ani nyní. "Vyhrožování stávkou je lepší taktika než stávkovat. Jejich (odborářů) postup udržuje společnost v nejistotě," uvedl například senátor ODS Jaroslav Kubera (ODS), který vyhrožování stávkou označil za šíření poplašné zprávy. "Zákon vůbec není o tom, že se někomu berou benefity, jen je o tom, že zaměstnavatel odvede daň z přidané hodnoty ve výši ceny obvyklé, což má zabránit spekulacím z daní," dodal.
O schválení novely v Senátu během téměř tříhodinového jednání marně usilovala levice. Podle místopředsedy Senátu a odborářského předáka Milana Štěcha (ČSSD) je daňové zvýhodnění benefitů ve společenském i státním zájmu. To, že loni levice v parlamentu pomohla schválit vyšší zdanění výhod, označil za přehlédnutí a pochybení. Zdůrazňoval, že podle dohody premiéra Jana Fischera s odbory a zástupci ODS a ČSSD z 10. února měla být tato chyba napravena pozměňovacím návrhem k některému z projednávaných zákonů.
Poukázal na to také ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, podle něhož kvůli obtížné schopnosti sněmovny přijímat zákony v předvolební době "odbory ztratily zřejmě víru, že existuje reálná šance na změnu zákona touto formou". Vláda se proto rozhodla novelou odstranit "technické nedopatření" v loňské novele zákona o dani z přidané hodnoty, jehož důsledkem je prodražení benefitů pro zaměstnavatele. Od letošního ledna benefity podléhají dani, která se vypočítává z běžné tržní ceny, ne z ceny zvýhodněné.
Vláda proto navrhla, aby se zdaňování výhod daní z přidané hodnoty vrátilo k praxi platné do konce loňského roku. Nemělo by se týkat osob, které jsou k plátci daně z přidané hodnoty v pracovně právním vztahu nebo v jiném obdobném vztahu. Mezi zaměstnanecké výhody patří například dopravné včetně režijních jízdenek, závodní stravování, rekreace, bydlení na ubytovnách a doškolování včetně rekvalifikace.
Novela, kterou dnes Senát odmítl, bude mít i dopad na daňové příjmy. Objem peněz, o které přijde státní rozpočet, je ovšem nejednoznačný. Premiér Fischer ve sněmovně hovořil o dopadu v řádech desítek milionů korun. Ministerstvo financí však podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy zaslalo na Úřad vlády informace shrnující předchozí jednání, kde se uvádělo, že dopady mohou být i vyšší, a to zhruba 750 milionů korun. "Již exministr Bohuslav Sobotka v návrhu téměř totožného zákona před lety odhadoval dopady na 500 milionů korun," řekl Fuksa ČTK.
Podle dnešních informací v Mladé Frontě Dnes o vyšších odhadech věděl ředitel sekce odborných činností předsedy vlády Milan Frankl. "Dal jsem svým lidem pokyn, ať použijí údaj o desítkách milionů z loňského roku, kdy se vyšší zdanění benefitů schvalovalo," cituje Frankla deník.