Ať již je banka Goldman vinna či ne, je jasné, že transakce, která je předmětem soudního sporu mezi ní a SEC, neměla pro společnost žádný přínos. Zahrnovala komplexní derivát založený na již existujících cenných papírech zajištěných zástavním právem k nemovitostem. Tento derivát je naklonoval do imaginárních jednotek, které imitovaly originál.
Toto syntetické CDO nefinancovalo vlastnictví dalších domů ani nealokovalo kapitál efektivněji. Pouze nafouklo objem cenných papírů zajištěných zástavním právem k nemovitostem, které svou hodnotu ztratily poté, co praskla bublina na trhu nemovitostí. Hlavním důvodem k celé transakci bylo generování poplatků a provizí. Je to jasná ukázka toho, jak se deriváty a syntetické cenné papíry používaly k vytváření hodnoty z ničeho. Vytvářelo se více CDO s ratingem trojitého A, než bylo podkladových aktiv s tímto ratingem. Probíhalo to ve velkém rozsahu i přesto, že všichni, kdo se na tom podíleli, byli sofistikovanými investory.
Uvedený stav nesmí dále pokračovat. Používání derivátů a dalších syntetických nástrojů musí být regulováno i v případě, pokud obchod probíhá mezi sofistikovanými investory. Běžné cenné papíry musí být před tím, než jsou uvedeny na trh, zaregistrovány u SEC. Pro syntetické cenné papíry by to mělo platit také, i když by tento úkol mohla provádět jiná instituce, jako je Commodity Futures Trading Commission.
Deriváty mohou sloužit mnoha užitečným účelům, jsou v nich ale skryta nebezpečí. Mohou například hromadit skryté nerovnováhy na straně poptávky či nabídky, které se objeví ve chvíli, kdy je překročena kritická hranice. Pochybné jsou zejména credit default swaps, které by měly poskytovat pojištění držitelům dluhopisů proti neschopnosti splácet ze strany dlužníků. Ale protože jsou volně obchodovatelné, mohou být použity na spekulace; vedle pojištění tak představují rovněž licenci na zabíjení. Jejich použití by mělo být omezeno na ty, kteří mají pojistitelnou investici do dluhopisů dané země či společnosti.
Bude na regulátorech, aby porozuměli derivátům a syntetickým cenným papírům a odmítli jejich vytváření v případě, pokud nepůjde odhadnout jejich systematické riziko. Tento úkol nemůže být ponechán na investorech, jak donedávna požadoval diktát tržních fundamentalistů. Požadavek na registraci derivátů by byl jednoduchý a efektivní, přesto s ním však v současnosti zvažovaná změna legislativy nepočítá. Senátní výbor pro zemědělství navrhuje, aby banky, které přijímají vklady, nemohly vytvářet trh pro swapy. Jde o výborný návrh, který by do značné míry omezil propojenost trhů a zabránil šíření nákazy. Nereguloval by ale deriváty.
Pět největších bank, které vytváří trh a na které připadá více než 95 % mimoburzovních obchodů, bude pravděpodobně proti regulaci protestovat, protože by snížila jejich zisky. Méně jasná je skutečnost, že proti stojí i některé mezinárodní firmy. Jako jediné vysvětlení lze uvést to, že na míru ušité deriváty mohou umožňovat daňové úniky a manipulaci se zisky. To by ale nemělo legislativu ovlivňovat.
Autorem článku je George Soros.
(Zdroj: Financial Times)