Přístup Německa k Evropské unii vyvolává znepokojení, protože největší země eurozóny pozvolna ztrácí ze zřetele společný prospěch Evropy, a to zpochybňuje věrohodnost EU u členských zemí i občanů. Řekl to dnes pro německý list Rheinischer Merkur předseda takzvané euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Narážel zejména na nedávné snahy Německa prosadit proti řadě ostatních zemí své návrhy na řešení budoucích dluhových krizí.
"Nemám obavy ani o přežití eura, ani o přežití Evropské unie. Jsem však znepokojen, že Německo a jeho federální i místní orgány pozvolna ztrácejí ze zřetele společný evropský prospěch," řekl Juncker, který předsedá schůzkám ministrů financí zemí eura.
Šéf euroskupiny připustil, že rychlá rozhodnutí zástupců členských zemí mohou být efektivnější než respektování každé fáze rozhodovacího procesu v EU. Podle něj to však může vést k tomu, že EU ztratí důvěru velké části zemí i občanů. "Jednoho dne se ne všechny členské státy a zdaleka ne většina občanů budou cítit v Evropské unii doma, protože ta se pro ně stane abstraktní konstrukcí," řekl Juncker.
Juncker narážel zejména na německo-francouzskou dohodu o změnách v lisabonské smlouvě, která má vytvořit trvalý mechanismus řešení dluhových krizí. Minulý měsíc německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy svou dohodu protlačili mezi ministry financí a pak i mezi hlavami zemí, třebaže řada zemí i činitelů EU měla vážné námitky. Německo a Francie dnes znovu potvrdily, že chtějí společně prosazovat přípravu nového krizového mechanismu pro euro schůzkou ministrů zahraničí Guido Westerwelleho a Michele Alliotové-Marieové na schůzce v Berlíně. "Chceme euro, které by bylo nezlomným regulačním mechanismem chráněno před turbulencemi vývoje," řekl Westerwelle. "Mezi Paříží a Berlínem v tom panuje velmi vysoká míra shody," dodala Alliotová-Marieová. Německý ministr v této souvislosti potvrdil stanovisko Německa, že po roce 2013 by se na rizicích měli podílet i soukromí investoři. Na otázku, zda se po měnových problémech Řecka a Irska neobává "dominového efektu", ministr odpověděl: "Jsem proti tomu, aby teď kvůli tomu jedna země za druhou přicházela do řečí".
Návrhy, podle nichž mají mít v budoucnu dluhopisy zemí eura doložku o nucené restrukturalizaci, jakou mají jen dluhopisy rozvojových zemí, vyvolala v posledních týdnech na trzích vládních dluhopisů eurozóny nové otřesy. Po prudkém růstu výnosů insolvencí nejohroženějšího Irska požadují investoři kvůli zvýšené hrozbě ztrát vyšší úroky i od Portugalska a Španělska, což samo o sobě ještě hrozbu bankrotu zvyšuje. Na klíčový vliv německých návrhů na nynější vlnu krize upozorňují analytici i vládní činitelé Irska, Řecka nebo Španělska.
Španělská ministryně hospodářství Elena Salgadová ve středu německý plán kritizovala a prohlásila, že na prosazování jakéhokoli plánu, který by nutil investory sdílet ztráty budoucích řešení dluhových krizí eura, je velmi brzy. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso připomněl, že evropské lídry v říjnu upozorňoval na "rizika vznášení této otázky (podílu investorů na nákladech sanací) bez správné přípravy a komunikace".
Podle pozorovatelů je snaha Berlína protlačit co nejrychleji nový mechanismus řešení budoucích krizí projevem strachu vlády z německého ústavního soudu, stejně jako lavírování Berlína nad pomocí Řecku v prvních měsících roku. Ústavní soud může dohody EU o pomoci jednotlivým zemím posoudit jako v rozporu s ústavou, což ohrozí existenci eurozóny v situaci, kdy ani německá veřejnost není příliš ochotna v zájmu "solidarity" platit za chyby jiných zemí.