Máme za sebou další rekordní IPO – Anthropic (pokročilá AI laboratoř) získal včerejším vstupem na burzu 81 miliard dolarů a poté, co jeho akcie první den obchodování vzrostly o více než 17 %, dosáhla jeho tržní kapitalizace 1,3 bilionu dolarů. Na trzích se však mísí optimismus s nejistotou a navzdory povedenému startu Anthropicu ztratil technologický index Nasdaq za den více než 2 %. Přibývá totiž skeptických hlasů, podle nichž technologické firmy nemusí být schopné na plánované masivní investice do AI infrastruktury vydělat. Posledním v řadě varování byla tento týden zpráva ECB o finanční stabilitě.
ECB ve své zprávě vychází z odhadů, že investice technologických firem spojené s nástupem AI dosáhnou do roku 2030 zhruba 5 až 6 bilionů dolarů – výrazně více než předchozí inovační vlny včetně nástupu internetu nebo železnice. Investice se přitom soustřeďují v úzké skupině amerických technologických gigantů a výrobců čipů, jejichž byznys modely v minulosti generovaly ohromné přebytky hotovosti. Nyní se karta obrací a tyto firmy musí kvůli masivním investicím na trh buď pro kapitál, nebo pro dluh. Pokud investice přinesou kýžené ovoce, není se čeho bát. Podoba budoucích byznys modelů však s nástupem AI zůstává nejistá – a z toho pramení i nejistota investorů, zda se peníze vložené do AI revoluce vrátí.
ECB varuje zejména před nárůstem „skrytého dluhu“ velkých amerických společností, který na první pohled není vidět. Většina vzniká ze smluv o pronájmu a závazných odběrů. Typický příklad vypadá takto: technologický gigant se smluvně zaváže, že bude dlouhodobě využívat datové centrum nějakého developera nebo výpočetní kapacitu firmy, která vlastní pokročilé čipy. Tato třetí strana si pak na budoucí platby od technologického giganta půjčí u bank nebo u investorů. Připomíná to nájemníka, který podepíše desetiletou nájemní smlouvu na budovu, jež ještě nestojí, a majitel si na ni vezme hypotéku s jeho nájemným jako zárukou.
Ekonomicky jde o dluh, v rozvaze technologické firmy se ale neobjeví. ECB odhaduje, že takové podrozvahové závazky dosáhly u osmi velkých amerických firem (Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft, Nvidia, Oracle, Broadcom a Anthropic) ve druhém čtvrtletí 2026 více než 4 bilionů dolarů – výrazně více, než kolik dluhu tyto firmy oficiálně vykazují v rozvahách.
Situaci dále znepřehledňuje kruhové financování. Výrobci čipů často sami půjčují cloudovým firmám a AI laboratořím peníze na nákup svých vlastních čipů, takže poptávka i tržby obou stran vypadají větší, než jaké jsou ve skutečnosti. Velké technologické firmy navíc drží podíly napříč celým odvětvím – Nvidia v CoreWeave, OpenAI i Anthropicu, Alphabet a Amazon v Anthropicu. Rostoucí ocenění těchto podílů stále více zvyšuje jejich vykazované zisky, takže i včerejší IPO Anthropicu se propíše do výsledků jeho akcionářů.
Právě nepřehlednost a přesun dluhu mimo rozvahu vedou ECB k přirovnání současné investiční vlny k hypoteční bublině roku 2008– přinejmenším pokud jde o způsob, jakým se dluh skrývá. Takové srovnání je podle nás zatím předčasné: hypoteční byznys byly od začátku nastaven tak, že se investice ze značné části nemohly vrátit. To u umělé inteligence jednoduše nevíme a zatím panuje „jen“ velká nejistota, kdo a v jaké míře bude sklízet ovoce z probíhající investiční vlny.
V principu má ovšem ECB se svým varováním pravdu. Po splasknutí internetové bubliny v roce 2000 byla recese mělká, protože investice nebyly tolik financovány dluhem. Vysoké a skryté zadlužení spojené s realitní bublinou v roce 2008 naopak způsobilo daleko větší bolehlav. Touto optikou nevypadá dnešní rychlý nárůst skrytých dluhů amerických technologických firem vůbec pěkně…
TRHY
Koruna
Pád eura pod 1,10 EUR/USD a slabý výkon akciových trhů koruně příliš nesvědčí a ta tak zůstává v defenzivě. Dnešní kalendář očekávaných událostí je relativně prázdný a ani příští týden není na události nijak bohatý. Předpokládáme, že koruna bude mít za současné nálady na globálních trzích problém trvale zakotvit pod 24,40 EUR/CZK.
Eurodolar
Jestřábí hlasy z ECB (Nagel, Kazaks, Kocher) tlačící na prosincové zvýšení sazeb vytáhly včera dopoledne eurodolar krátce nad hranici 1,10, trh přitom sázku na prosincový krok ECB ocenil zhruba na 95 %. Euro se však nad touto hladinou neudrželo a odpoledne sklouzlo zpět k 1,097, a to navzdory výraznému zklamání filadelfského Fedu (6,3 bodu proti očekávaným 20). Dolaru zřejmě pomohl skok cenové složky téhož indexu, ale i opětovné zdražení ropy Brent (nad 93 USD za barel) a plynu, které euru tradičně nesvědčí.
Dnešní kalendář je z pohledu klíčových dat prázdný, a tak eurodolar zřejmě zůstane ve vleku sázek na prosincové kroky Fedu i ECB. Pokud by ropa dál zdražovala, hranice 1,10 může zůstat mimo dosah.