Ratingová agentura Moody’s přistoupila ke snížení ratingu vládních závazků Maďarska o dva stupně na „Baa3“ z dosavadních „Baa1“. Navíc nadále ponechala výhled země negativní, což znamená, že v krátkodobém horizontu může přijít další snížení ratingu maďarského vládního dluhu. „Dnešní snížení ratingu odráží především pozvolné, avšak trvalé ztrácení fiskální pozice vlády, která příliš spoléhá na jednorázová a dočasná opatření, která nejsou dlouhodobě udržitelná, místo dlouhodobého plánu konsolidace fiskální politiky,“ uvedl analytik Moody’s Dietmar Hornung s tím, že v tomto důsledku se strukturální deficit vládního rozpočtu bude dále prohlubovat. "Pokud vláda zahájí udržitelnou konsolidaci cestou dlouhodobých úspor či změnou daní, mohl by se rating Maďarska stabilizovat, nebo dokonce i zvýšit," dodala Moody's.
"Na zprávu o snížení hodnocení závazků Maďarska ze strany Moody's očekáváme negativní reakci trhu, ta by ale neměla nabýt intenzity výprodeje maďarských akcií. Snížení ratingu ze strany Moody's bylo očekáváno, přestože ne plošně v plném rozsahu dvou stupňů na hodnotící škále," uvedla KBC Securities.
Stupeň „Baa3“ je nejnižším hodnocením v rámci investičního pásma. Moody’s tak učinila shodný krok s ratingovou agenturou Standard a Poor’s, která 3. listopadu rovněž snížila hodnocení závazků země na nejnižší investiční „BBB-„ a také s výhledem nadále negativním. Fitch drží o stupeň vyšší hodnocení "BBB". Moody’s začala rating země přehodnocovat v červenci poté, co selhala jednání mezi vládou a MMF. V říjnu pak Moody's varovala Maďarsko, že mu sníží hlavní rating, pokud vláda po říjnových komunálních volbách nepředloží věrohodný plán konsolidace veřejných financí. Snížení ratingu od Moody’s přichází poté, co maďarská vláda přestavila plán rozpočtu na rok 2011, který počítá s 3% růstem ekonomiky, 3,5% mírou inflace a poklesem rozpočtového schodku na 2,94 % z očekávaných 3,8% pro letošek. „Vládní opatření jsou značně ad hoc charakteru, dostatečná pro naplnění krátkodobých rozpočtových cílů, ale naopak vedoucí k pozdějšímu prohloubení strukturálního schodku, který v roce 2014 odhadujeme na 6 % HDP,“ uvedla již v listopadu obdobnou výtku jako Moody’s nyní ratingová agentura S&P . „Vládní plán je riskantní a nadhodnocuje ekonomický růst,“ uvedl šéf říjnové mise MMF v zemi Christoph Rosenberg s tím, že odhad MMF hovoří nejvýše o 2,5% růstu ekonomiky Maďarska v roce 2011.
Situaci podle agentury Moody's komplikuje také to, že maďarské finance se snadno dostávají pod tlak zahraničních investorů, u nichž se nyní projevuje averze k vyšším rizikům. Maďarska se to v napjatém období dluhové krize v eurozóně eminentně týká, protože země je vysoce závislá na financování rozpočtu úvěry na trhu. Na kurz měny je také citlivé velké množství domácností s hypotékami v eurech nebo švýcarských francích.
Kurz forintu po oznámení Moody's klesl k euru o téměř jedno procento, analytici však varují, že sražení ratingu do spekulativní kategorie by vyvolalo mnohem prudší pokles doprovázený výprodejem vládních dluhopisů. Náklady pojištění maďarských státních dluhopisů v pětiletém úvěrovém swapu vzrostly o 0,20 procentního bodu na 3,85 bodu. Podle obchodníků však tyto pohyby příliš výrazné nebyly, protože dnešní krok se všeobecně očekával.
Pobouření vzbudilo především rozhodnutí maďarské vlády de facto znárodnit systém soukromého spoření na penzi do konce ledna roku 2011. prostředky v celkovém objemu zhruba 3 bilionů forintů, které jsou nyní shromážděny v penzijních fondech, chce dostat pod státní kontrolu. Značnou část z nich vláda použije na zalátání rozpočtového schodku a schodku v průběžném systémů vyplácení penzí, kde mezera dosahuje 900 miliard forintů. Na klíčové sektory ekonomiky a banky byly uvaleny zvláštní krizové daně, které původně měly mít tříletou omezenou platnost do roku 2012, i zde ale vláda po uplynutí této doby zvažuje navedení další daně. Ve státních sektoru maďarská vláda počítá v roce 2011 s propuštěním 30 tisíc z celkem 690 tisíc zaměstnanců a zmrazením nominálních mezd.
"Zákrok Moody's je v souladu s naším názorem, že rozhodnutí v ekonomické politice Maďarska z poslední doby vyústila ve zrušení střednědobého fiskálního výhledu a v méně předvídatelné podnikatelské prostředí," uvedl analytik Piotr Kalisz ze Citigroup.
Maďarsko využívalo od roku 2008 úvěrovou pomoc Mezinárodního měnového fondu a EU. Zástupci MMF a EU však v červenci předčasně ukončili prověrku plnění podmínek maďarského úvěrového programu, jejíž dokončení je nezbytné pro uvolnění zbylých peněz z balíku v celkové sumě 25 miliard dolarů (asi 470 miliard Kč). Budapešť pak sdělila, že se bez peněz od MMF obejde.
(Zdroj: Moody’s, Bloomberg, čtk)