Aktualizováno Evropská komise dnes podlehla politickému tlaku a ustoupila od svého původního návrhu na rychlejší zastavení toku finančních prostředků do neziskových těžařů černého uhlí ve státech Evropské unie. Dnešní doporučení EK národním vládám počítá s pokračováním těchto subvencí až do 31. prosince 2018, a souzní tak s nezávazným rozhodnutím Evropské parlamentu z konce listopadu. Cena uhlí v Evropě se již od začátku týdne drží na nejvyšších úrovních letošního roku kvůli prudkému nástupu zimy a bouřím v Austrálii omezujícím dodávky tohoto velkého producenta uhlí.
Celková produkce uhlí v zemích Evropské unie dosahuje pouze 2,5 procenta světové těžby, což evropské (především energetické) podniky nutí více než polovinu spotřeby pokrýt z dovozu. Mezi největší producenty uhlí v Evropské unii patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci určené ztrátovým těžařům této strategické suroviny jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z severozápadu Španělska respektive Porúří) je v EU nejméně konkurenceschopné. Nepřekvapí proto, že mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnešní doporučení Komise přivítal jako „velký úspěch“.
Diskuse kolem pokračování výjimky pro uhelný sektor v rámci zákazu podpory jednotlivých (pod)sektorů ekonomik členských zemí eurozóny se rozhořela již dříve v letošním roce. V současnosti se soustavně se snižující státní pomoc v sektoru totiž řídí nařízením, jehož platnost na konci letošního roku vyprší. V případě nepředložení nového návrhu by se státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc, a ne jako doposud pouze požadavkem, aby objem subvencí nepřesáhl sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).V červenci letošního roku Komise předložila svůj návrh na prodloužení státní pomoci těžbě černého uhlí do 15. října 2014.
Evropský parlament (EP) se v říjnu proti návrhu Komise rozhodně postavil s tím, že zkrácení doby poskytování státní pomoci povede ke ztrátě asi stovky tisíc pracovních míst. Ochrana životního prostředí v tomto případě ustoupila do pozadí. Ne však zcela. Podle rady EP by (pomaleji klesající) státní pomoc by být použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů, ale i ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů jejich produkce. S prodloužením výjimky státní pomoci nekonkurenceschopným černouhelným dolům do roku 2018 měly problém zejména skandinávské země.
V rámci dnešního odpoledního obchodování na evropské energetické burze se dvouleté termínované kontrakty na dodávky uhlí v příštím roce v Amsterdamu drží nad hladinou 112 dolarů za tunu, 1,4 procenta pod pondělním rekordem letošního roku na úrovni 113,75 dolaru za tunu. „Díky mrazivé zimě panující v Evropě zůstává sentiment vůči uhlí „bullish“ s ohledem na stabilní poptávku,“ vysvětluje cenové tlaky Mark Pervan, analytik uhelného sektoru ve společnosti New Zealand Banking Group. Meteorologické předpovědi podle něho navíc předpokládají, že teploty v Evropě zůstanou alespoň po dalších deset dní nad sezónními průměry.
Vývoj ceny uhlí za posledních 5 let (2letý kontrakt)
(Zdroj: Bloomberg, Euroskop, Evropský parlament)