Nacházíme se uprostřed globální potravinové krize, která přišla podruhé za poslední tři roky. Její důsledky jdou daleko za hranice ekonomie. Pravičáci v USA (a Číňané) viní Fed, Nicolas Sarkozy zase spekulanty. Důkazy ale hovoří o něčem jiném. Na vině je několik faktorů, v popředí však stojí extrémní počasí, které poškodilo zemědělskou produkci. A tyto extrémy představují přesně to, co bychom kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře měli čekat. Což znamená, že současný růst cen potravin může být jen začátkem.
Je také pravda, že růst rozvíjejících se ekonomik vede k větší spotřebě masa, což zvedá poptávku po krmivech. Platí i to, že komodity jako např. bavlna soutěží o využití půdy s potravinovými komoditami, stejně jako dotovaná produkce etanolu. Takže jak ekonomický růst, tak špatná energetická politika také hrají svou roli na růstu cen potravin. Ty ale nerostly tak jako ceny ostatních komodit až do posledního léta, kdy udeřila nepřízeň počasí a prudce klesla produkce.
Můžeme se tedy ptát, co za extrémním počasím stojí. Do určité míry jde o přírodní jevy typu La Nina. Svět ale v roce 2010 trhal teplotní rekordy a sucha i záplavy představují přirozený důsledek oteplování. Vše nelze přičíst na vrub skleníkovým plynům. Stále častější extrémně vysoké teploty a extrémní počasí jsou ale přesně tím, co bychom od klimatické změny čekali. To, co nyní vidíme, je tak prvním náznakem ekonomických a politických problémů, kterým budeme v oteplujícím se světě čelit.
Více extrémů v počasí
Uvedené lze jednoduše ukázat na grafu pravděpodobnosti teplotního vývoje, kdy oteplování posune rozdělení pravděpodobnosti doleva. Zvětší se tak celková pravděpodobnost extrémních teplot, tedy i jejich frekvence. Budou tak stále chladná období (globální oteplování posouvá rozdělení pravděpodobnosti, ale neeliminuje levou část rozdělení).
Zdroj: Blog Paula Krugmana
A i když se nedá říci, že konkrétní vývoj zapříčinilo globální oteplování, změní se vzorec chování počasí a budou přicházet stále častěji rekordně vysoké teploty a ne tolik rekordně nízkých teplot. Což je přesně to, co nyní vidíme (červeně jsou vyznačeny rekordně vysoké teploty v USA, modře rekordně nízké, čísla ukazují jejich poměr):
Zdrojclimateprogress.org
Spekulanti za to nemohou
Nemám příliš velkou víru v ideu, že trhy se nemýlí. Známky toho, že ceny komodit tlačí nahoru spekulanti, tu ale nejsou. Ti, kteří si myslí, že ano, rádi poukazují na data z finančních trhů, zejména na velké nákupy na trzích s futures. Potraviny jsou ale fyzickou komoditou a hrátky na finančních trzích mohou s jejich cenou pohnout jen tehdy, pokud ovlivní fyzické toky a zásoby. Jak spekulanti ovlivní následující model trhu s fyzickou komoditou?
Zdroj: Blog Paula Krugmana
Odpověď je, že prostřednictvím hromadění zásob – fyzických zásob. Pokud vyšší ceny futures zvýší zásoby, sníží objem komodity dostupný pro spotřebitele a to může zvýšit cenu. A můžeme tvrdit, že něco takového se děje u bavlny a mědi, kde evidentně zásoby rostou. U potravin tomu tak ale není – zásoby jsou nízké a klesají. Reakce na tyto argumenty obvykle spočívá na záplavě dat týkajících se velikosti forwardových pozic. Každý prodej tohoto kontraktu také představuje jeho nákup – vždy je někdo na druhé straně obchodu. A ani nákupy, ani prodeje neovlivní objem fyzické komodity na trhu.
(Zdroj: NYT, Blog Paula Krugmana)