Aktualizováno Postavení protivládních sil v Libyi se každou hodinou zhoršuje. Situace dnes přiměla dosud zdrženlivé Spojené státy k požadavku v OSN nejen na ustavení bezletové zóny, ale také na otevření cesty k vojenskému zásahu, který by postup vládních jednotek zastavil. Po intenzivním bombardování dnes odpoledne vojáci věrní Kaddáfímu ze třech stran obklíčili přístavní město Adžabíja a volná zůstává jen severní cesta na Benghází, hlavní stan povstalců. Podle pozdějších informací libyjské státní televize vládní jednotky již okraje Benghází dosáhly, povstalci to ale odmítají. Benghází je dle mluvčího protivládních skupin „ozbrojeno až po zuby“ a spoléhá se na pomoc mezinárodního společenství. Jinak prý městu hrozí genocida. Město už opustili pracovníci Červeného kříže a přesunuli se na východ do Tobrúku. Francie v OSN tlačí na to, aby ještě dnes večer byla vyhlášena bezletová zóna nad Libyí. O té se dříve například prezident ČR Klaus vyslovil jako o faktickém vyhlášení války.
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice vyzvala, aby dnes Rada bezpečnosti schválila rezoluci obsahující klíčové sousloví „použít všech nezbytných prostředků“, což by znamenalo nasazení vojenských sil. Diplomaté včera pod podmínkou anonymity tvrdili, že Spojené státy nebudou jednat bez mandátu OSN, nechtějí samy vyslat vojáky do Libye a že trvají na vytvoření široké mezinárodní koalice podporované zejména arabskými státy. Kaddáfího syn Saíf mezitím prohlásil, že vládní armáda obsadí Benghází do 48 hodin.
V případě vítězství Kaddáfího jednotek čeká nejednu evropskou společnost s vazbami na libyjské instituce nelehké rozhodování. Sankce uvalené Evropskou unií donutily v pátek italský bankovní ústav Bank pozastavit hlasovací práva svému hlavnímu akcionáři – Libyjské centrální bance (5 %) a Libyjské investiční agentuře (s 2,6% podílem). Na černé listině EU jsou přitom další tři libyjské finanční instituce. Třeba Libyjský arabský fond zahraničních investic, kterému patří něco pod 2 % v automobilce a 7,5 % fotbalového Juventusu Turín.
Nejvíce je s evropskými společnostmi propletená zmiňovaná Libyjská investiční agentura (LIA). Krom podílů v řadě italských společností vlastní například 3 % ve vydavatelském domu Pearson, který drží podíl v týdeníku The Economist. Podle odhadů spravuje LIA majetek v hodnotě 50-70 mld. USD.
Přitom není zcela jasné kdo peníze kontroluje a co se miliardami (v přepočtu 10 000 USD na každého Libyjce) na různých účtech po celém světě stane. Mnoho Arabů má ještě v živé paměti historky o bývalé tuniské první dámě, která si před útěkem ze země nechala do letadla navézt zlaté pruty z centrální banky.
Na tlak EU na zmrazení libyjských aktiv už reagovala řada firem. Krom pozastavil výkon práv a výplatu dividendy LIA i Pearson. Jestli se ale v chaosu občanské války podaří zabránit vytunelování fondu zůstává ve hvězdách.
Podle zdrojů obeznámených s fungování LIA je většina prostředků uložena v hotovosti či likvidních aktivech, které lze často velmi těžko vystopovat. Velké majetkové účasti má navíc fond i v Africe, kde si Evropané o prosazování sankcí mohou často nechat jen zdát.
Velké naděje jsou vkládány do managementu fondu, který je podle bývalých členů dozorčí rady velmi profesionální. „Jen malou část prostředků spravoval Kaddáfího klan,“ tvrdí nejmenovaný zdroj. Není ale jasné, jak dlouho jim profesionalita tváří v tvář brutální síle vydrží.
Guvernér libyjské centrální banky, který se předtím ztratil, se minulý týden vynořil v Istanbulu. Mustafa Zartí, člen představenstva LIA, se zase z ničeho nic objevil v Rakousku. Tamní úřady mu zmrazily aktiva s poukazem na to, že jde „blízkého důvěrníka libyjského režimu, proti čemuž už se Zartí odvolal. Řada lidí z nejvyšších pater LIA stále přebývá v Libyi, přičemž podle jejich příbuzných v Evropě se z obavy o svůj život nechtějí k činnosti fondu vůbec vyjadřovat.
(Zdroj: AP, Reuters, Economist)