Termín, kdy Německo odstoupí od využívání jaderné energie, nebude uzákoněn dřív něž v červenci. Píše to dnes ekonomický deník Financial Times Deutschland, podle něhož si parlamentní debata o novele energetického zákona vyžádá více času, než se předpokládalo.
Kancléřka Angela Merkelová původně chtěla, aby nová norma začala platit v červnu. V polovině příštího měsíce totiž vyprší tříměsíční moratorium uvalené vládou na prodloužení životnosti německých jaderných zařízení, během něhož se přezkoumává bezpečnost elektráren.
"Důkladná parlamentní debata o tak důležitém návrhu zákona musí být. Projednávání v parlamentu nám proto zabere čas do začátku července," řekla deníku šéfka poslanců vládní křesťanských socialistů (CSU) Gerda Hasselfeldtová. S termínovým posunem podle ní už souhlasily špičky vládní koalice. "Potřebujeme čas," dodala Hasselfeldtová.
Německá vláda se rozhodla přehodnotit svou energetickou politiku po havárii v atomové elektrárně Fukušima po březnovém zemětřesení a cunami v Japonsku. Na tři měsíce pozastavila prodloužení životnosti všech 17 německých nukleárních zařízení, schválené na konci loňského roku, a sedm nejstarších elektráren minimálně po tuto dobu vyřadila z provozu.
V polovině dubna kancléřka oznámila, že její země jádro opustí, jak nejrychleji to bude možné, a zaměří se na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Mohlo by to být za deset let, jak v pondělí napsal ekonomický list Handelsblatt. Merkelová podle něj chce v novém energetickém zákoně stanovit pevné datum, do kdy budou všechny atomové elektrárny v Německu odpojeny z provozu.
Sama se kvůli tomu už nehodlá sejít se šéfy energetických koncernů, které elektrárny provozují, uvedl Handelsblatt v dnešním vydání. Některé společnosti přitom zvažují, že kvůli zavření atomových elektráren podají na berlínskou vládu žalobu. Co nejrychlejší odklon od jádra naopak podporuje většina německé veřejnosti i levicová opozice.