Britská vláda není v úsporném programu a snižování vysokého strukturálního deficitu dostatečně důrazná ani dostatečně rychlá, v brzké době tak možná bude muset zažádat partnerské země v Evropské unii o finanční pomoc, řekl známý investor Jim Rogers v rozhovoru pro CNBC. V rozporu s názorem analytiků Rogers varuje před finanční pastí, do níž se země může dostat, pokud se koaliční vláda neodhodlá k intenzivnějšímu boji s narůstajícím schodkem rozpočtu.
„Stále o tom mluví, ale ve skutečnosti to nedělají. Ušetří sice miliardu tu a miliardu tam, ale skutečné řešení nehledají a nejsem si jistý, zda by ho tato vláda přežila,“ vyjádřil se Rogers o britské politické scéně, která si, podobně jako ostatní vlády v Evropě, stanovila reformu rozpočtu za klíčový bod své činnosti. Koalice se podle Rogerse záměrně vyhýbá intenzivnějším úsporným reformám, aby v příštích volbách neztratila podporu veřejnosti. V opačném případě padne vláda, a co potom, ptá se investor. Podfinancovaný rozpočet je podle něj dlouhodobým problémem Británie: „Jak může VB vůbec někdy splatit dluh, který kontinuálně narůstá?“
Z loňských voleb vzešla koaliční vláda konzervativců s liberálními demokraty, kteří na jaře zahájili program nepopulárních škrtů veřejných výdajů. Vláda mimo jiné zvýšila školné na vysokých školách, což se dočkalo odezvy veřejnosti. Vláda již ztrácí podporu voličů, což potvrzují první výsledky včerejších oblastních a místních voleb, v nichž právě liberální demokraté propadli. Voliči rozhodovali, kdo je bude v příštím volebním období zastupovat v regionálních parlamentech ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, ve většině Anglie se pak konaly místní volby.
Včerejší volby lze považovat za první reálný test podpory koalice v jejím úsporném plánu, který počítá s největšími škrty ve veřejných financích od konce druhé světové války. Ekonomové oponují Rogersovu varování s tím, že investor dostatečně nerozumí zákonitostem fungování britské ekonomiky. „Kategoricky odmítám myšlenku, že by úsporné kroky nebyly dostatečné,“ říká Peter Dixon z . „Faktem je, že naše fiskální utahování dosahuje pěti procent HDP v době velmi slabého ekonomického oživování. Británie má nad svou měnou kontrolu – není součástí eurozóny, tudíž restrukturalizace dluhu nehrozí,“ dodává ekonom. Za dostatečně důsledné označuje vládní počínání i ekonom George Buckley. Ten upozorňuje, že velikost vládních škrtů je srovnatelná s 8,5 procenty celkového strukturálního deficitu, zatímco v 80. či 90. letech, kdy se vláda potýkala s podobnými potížemi, dosahovalo krácení schodku maximálně 7,5 procenta a bylo navíc rozprostřeno do mnohem delší doby.
Dixon a Buckley se navíc shodují, že vyšší míra úspornosti vlády by vedla ke zmrazení veškerého impulsu k růstu ekonomiky, která za aktuálních podmínek poroste v příštích dvou letech jen velmi mírně, zatížená sníženou spotřebou domácností. Stabilita současné vlády podle ekonomů zatím ohrožena není.
Souběžně s volbami se ve čtvrtek konalo referendum (první od roku 1973), v němž britští voliči rozhodovali o návrhu na změnu volebního systému. Podle předběžných průzkumů to však vypadá, že obyvatelé ostrovní monarchie vyjádřili podporu tradici a budou volit poslance v jednokolových většinových volbách. Každý volební obvod pak do sněmovny vysílá jednoho zástupce, přičemž platí zásada „vítěz bere vše“. Referendum lze označit za další porážku liberálů, kteří změnu systému zvýhodňujícího tradiční strany – konzervativce a labouristy – prosazovali s cílem posílit váhu třetích stran.
Slabý výhled britské ekonomiky odráží také kurz libry. Ve středu se britská měna ocitla vůči koruně na historicky nejlevnější úrovni, když se na forexovém trhu obchodovala i za 26,7420 koruny (v roce 2000 se přitom libra obchodovala za více než 60 korun). Další události v Británii bylo včera zasedání Bank of England, která dle očekávání rozhodla o ponechává sazeb na historickém minimu 0,5 procenta.
(Zdroj: CNBC, mediafax, Bloomberg)