Průzkum: Pětina tuzemských domácností neušetří měsíčně ani korunu, více jak polovina výraznější částku

Více jak polovina domácností v České republice má problémy měsíčně ušetřit významnější částky, většina příjmu je spotřebována na běžné platby, výdaje a nákupy. Bezmála pětina pak neušetří ani korunu, ukazují závěry průzkumu Ipsos Tambor.

Monitoring finančního chování populace odhalil, že jedna pětina obyvatel (18 %) neušetří měsíčně vůbec nic, část z nich dokonce nevyjde s příjmy a financování domácnosti řeší přechodnými půjčkami. Třetina Čechů (36 %) ušetří měsíčně alespoň částku do 1000 Kč. Pouze desetina populace pak měsíčně ušetří více než 5 tisíc korun.

Pokud lidé něco ušetří, většinou tyto prostředky ukládají do banky na spořící nebo běžné účty, pouze desetina populace (11 %) investuje do nákupu podílových fondů, dluhopisů, akcií a dalších cenných papírů, vyplynulo z exkluzivního šetření Ipsos Tambor pro Zlatou korunu.

Výzkum byl realizován v květnu 2011 na reprezentativním vzorku dospělé populace (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru byla 1013 respondentů. Výsledky byly prováděny metodou on-line dotazování.



„Ukazuje se, že krize postupně učí domácnosti větší obezřetnosti, naprostá většina lidí se snaží ukládat peníze do spořících produktů, minimum lidí úspory nebo měsíční přebytky utrácí za další nákup, který není nezbytný pro chod domácností. Jedná se sice o racionální jednání, které nebude prohlubovat dluhové zatížení domácností, na druhou stranu nižší spotřeba může omezit rozvoj ekonomiky v pokrizovém období,“ uvedl Tomáš Macků z Ipsos.

Jak se Češi rozhodují při výběrů finančních produktů?

Hlavním rozhodovacím kritériem jsou při výběru parametry a nastavení produktů, které zohledňují dvě pětiny lidí (41 %), rovnoměrně muži i ženy. Cena produktu včetně poplatků je až na druhém místě, jako klíčový ukazatel ji vidí necelá čtvrtina populace (23 %). Akční nabídky, slevy a bonusy jsou nejdůležitějším kritériem překvapivě pouze pro necelou desetinu zájemců o finanční produkty (7 %). „Klienti finančních ústavů stále častěji vyžadují především od bank optimalizaci svých produktů v podobě různých balíčků, jejichž rozsah a podobu si zákazník může nastavit sám a neplatit tak za služby, které nepotřebuje. Pro klienty to znamená možnost snižovat své výdaje za finanční produkty,“ komentuje výsledky Michal Straka z Ipsos.

(Zdroj: Průzkum Ipsos Tambor)