Aktualizováno Další splátka ze slíbené mezinárodní pomoci pro Řecko by mohla být uvolněná na počátku července. Předcházet jí však budou další jednání o ekonomickém programu Atén. Oznámili to na závěr své mise v Řecku inspektoři Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Řecko má slíbeno celkem 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč).
Podle prohlášení Řecko učinilo výrazný pokrok, ale musí přidat ve fiskálních a strukturálních reformách. Vláda rovněž představila ambiciózní rozpočtový plán na středně dlouhé období, který slíbila splnit, a dohodla se se zástupci EU a MMF na vytvoření nezávislé privatizační agentury.
Nový program zahrnuje výrazné snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru, restrukturalizaci nebo uzavření veřejných subjektů a úpravy ve výplatách dávek, avšak za předpokladu ochrany ohrožených skupin obyvatel. Na straně příjmů by měla vláda omezit daňové výjimky, zvýšit majetkové daně a pokročit v boji s daňovými úniky.
Uvolnění pomoci pro Řecko musí ještě schválit ministři financí eurozóny a výkonná rada MMF. Peníze měly být původně uvolněné již tento měsíc, Atény však uvedly, že mají dostatek financí na pokrytí všech svých potřeb až do poloviny července, napsaly agentury AP a Reuters.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od EU a MMF tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur. Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a spekulovalo se, že další splátku z pomoci nezíská. Podle informovaných zdrojů ministři financí eurozóny plánují poskytnout Řecku ještě další pomoc. Druhý program má zahrnovat rovněž částečnou spoluúčast investorů ze soukromého sektoru.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker očekává, že členové eurozóny schválí dodatečnou finanční pomoc pro Řecko. Podmínky dohody však budou přísné a jejich součástí bude i zřízení privatizačního fondu. Juncker, který předsedá skupině ministrů financí eurozóny, dnes v Lucembursku jednal s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem o situaci jeho země.