Dnešní výsledky indikátorů ekonomické nálady za červenec a výsledek HDP za druhý kvartál poskytly první indikace toho, jak by si ekonomika eurozóny mohla vést ve třetím čtvrtletí letošního roku. Z tohoto pohledu jsou zveřejněná čísla povzbudivá. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu (ESI) vzrostl o 1,5 bodu na 96,9 bodu, přičemž důvěra se zlepšila ve všech hlavních sektorech s výjimkou stavebnictví. Nadále však zůstává pod hranicí 100 bodů, která odpovídá dlouhodobému průměrnému růstu ekonomiky měnové unie.
Na základě těchto dat náš model - Stopař - momentálně odhaduje růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí na 0,3 % mezikvartálně. To navazuje na překvapivě solidní výkon ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika eurozóny vzrostla o 0,4 % mezikvartálně. Tento výsledek lze považovat za pozitivní překvapení dokonce i po očištění o mimořádně silný růst Irska (+3,9 % mezikvartálně), který agregovaný výsledek eurozóny výrazně zkresluje. Dodejme, že vzhledem k přetrvávajícím geopolitickým nejistotám, kterým evropská ekonomika čelí, zůstává naše oficiální prognóza pro třetí čtvrtletí konzervativně opatrnější a počítá pouze s růstem o 0,1 % mezikvartálně.
Společně s indikátory sentimentu byly zveřejněny také údaje o cenových očekáváních firem. Ty v červenci dále poklesly napříč zpracovatelským průmyslem, službami i stavebnictvím. Za normálních okolností by takové zmírnění inflačních tlaků mohlo vést k výraznějšímu zlepšení podnikatelské důvěry. Aktuální data však naznačují jiný příběh. Evropské firmy sice vnímají nabídkovou stranu ekonomiky jako méně problematickou než v předchozích měsících, zároveň však neočekávají výraznější oživení poptávky. Přesněji, očekávání ohledně budoucí poptávky zůstávají utlumená.
Detailní rozklad dat z indexu ESI tedy indikuje, že zlepšení ekonomického sentimentu je prozatím primárně výsledkem odeznívajících negativních nabídkových šoků, které dosud kompenzuje stále slabý výhled poptávky.