Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí zpomalila, její výkon však překonal očekávání analytiků. Hrubý domácí produkt vzrostl mezikvartálně o 0,4 %, zatímco trh počítal pouze s polovičním tempem růstu. Data naznačují, že evropské hospodářství zatím úspěšně odolává negativním dopadům vysokých cen energií a geopolitického napětí na Blízkém východě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 0,5 procenta oproti předchozím třem měsícům. Hospodářský růst tak zpomalil z 0,7 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky podle Eurostatu naopak zrychlil na 0,5 procenta z 0,3 procenta.
Rychlý odhad rovněž ukázal, že v eurozóně hospodářský růst ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta ve druhém kvartálu. Růst však překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali pouze na 0,2 procenta.
Eurozóna tak nadále prokazuje odolnost vůči negativním důsledkům vyšších nákladů na energie, protože investice a spotřeba se drží na solidních úrovních, píše Reuters. Ceny energií letos po celém světě tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán.
Rychlé odhady vývoje HDP vycházejí z údajů, které jsou neúplné a mohou se zpřesňovat. V případě České republiky čerpá Eurostat z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Dnešní zpráva Eurostatu zahrnuje údaje o vývoji HDP ve třetím čtvrtletí v 15 členských zemích EU. Nejprudšího růstu v rámci těchto zemí dosáhlo Irsko, kde se HDP oproti druhému čtvrtletí zvýšil o 5,5 procenta. Nejhůře si naopak vedla litevská ekonomika, která klesla o procento.
V Německu, které je největší ekonomikou v EU, se HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil o 0,2 procenta. Ve Francii se naopak snížil o 0,1 procenta, zatímco v Itálii stagnoval, vyplývá z údajů Eurostatu.