Aktualizováno Řecký premiér Jorgos Papandreu a šéf pravicové opozice Antonis Samaras se dohodli, že zemi do předčasných voleb dovede nová vláda. Politici by dnes měli oznámit jméno nového premiéra, který povede tuto přechodnou vládu. Ustavena má být bezprostředně poté, co dojde ke schválení závěrů Summitu EU z 26. října, který Řecku zaručuje další pomoc. Nynější premiér Papandreu se o post v nové vládě již ucházet nebude. Jméno by mělo padnout po schůzce svolané prezidentem Karolosem Papuliasem.
Papandreova vláda v pátek přežila parlamentní hlasování o důvěře. Důvěru kabinetu vyslovilo 153 poslanců, za její pád hlasovalo 145 z 298 přítomných zákonodárců. Vládu podpořili všichni poslanci koaličních stran. Dva socialističtí poslanci před hlasováním pohrozili, že vládě důvěru nevysloví, avšak nakonec pro ni ruku zvedli.
Papandreu se Samarasem ale hned v neděli oznámili, že se "v zásadě" dohodli na přechodné vládě. Jméno možného nového premiéra ale nesdělili. Úkolem přechodného kabinetu bude zajistit splnění podmínek pro přijetí záchranného balíku EU a dovést zemi k předčasným volbám. Ty se dle posledních informací mají konat 19. února 2012.
Ministr financí Evangelos Venizelos jednal do dnešního rána se zástupci opoziční Nové demokracie o termínech pro vytvoření koaličního kabinetu. Ministři financí eurozóny dnes budou znovu jednat o finanční pomoci Řecku. Na ní se sice v říjnu dohodl summit eurozóny, ale situaci zkomplikovala snaha řecké vlády, jmenovitě premiéra Papandrea, vyhlásit o pomoci referendum.
Lídři zemí platících evropskou jednotnou měnou premiérovi Jorgosovi Papandreovi pohrozili, že Řekové mohou o pomoc ve výši zhruba 130 miliard eur přijít a nedostanou ji, dokud závěr unijního summitu nepřijmou za svůj. Bez finanční pomoci by Řecku peněžní hotovost vydržela jen asi do poloviny prosince. Pokud by do té doby žádné peníze od eurozóny nedostalo, čekal by jej nejspíš živelný bankrot. Ministr financí Venizelos dnes před jednáním o vyplacení další tranše pomoci uvedl, že Řecko finanční pomoc nutně potřebuje.
Únorový termín voleb by měl podle Reuters koaliční vládě poskytnout dostatek času k opatřením, jež sníží jeho dluh. Venizelos se má zúčastnit dnešní schůzky zástupců euroskupiny v Bruselu.
Profil odcházejícího premiéra Papandrea:
Jorgos Papandreu se narodil 16. června 1952 v St. Paul v USA (ve státě Minnesota) jako nejstarší syn někdejšího premiéra a zakladatele Panhelénského socialistického hnutí (Pasoku) Andrease Papandrea a Američanky Margaret Chantové. Také jeho dědeček Jorgos Andreas Papandreu byl ve 40. a 60. letech řeckým premiérem.
Po studiích sociologie v USA, Švédsku a Londýně se ve třiadvaceti stal členem Pasoku, v roce 1981 byl poprvé zvolen do parlamentu. Členem ústředního výboru Pasoku se stal v roce 1984, v únoru 2004 byl zvolen předsedou strany. O tři roky později byl v této funkci přesvědčivě potvrzen i přes druhou volební porážku strany v parlamentních volbách.
První zkušenosti na vládní úrovni získal v červnu 1988 jako ministr školství. Podruhé tuto funkci zastával v kabinetu svého otce v letech 1994 až 1996.
V roce 2009 jeho opoziční Pasok zvítězil v červnových volbách do Evropského parlamentu a přesvědčivě si vedl také v předčasných parlamentních volbách konaných 4. října (přes 43 procent hlasů). Jednobarevnou vládu vedenou Papandreem schválil řecký parlament 19. října 2009. Až do září 2010 zastával Papandreu také funkci ministra zahraničí.
V čele řecké diplomacie stál Papandreu již v letech 1999 až 2004 za vlády Kostase Simitise. V lednu 2000 uskutečnil historickou oficiální návštěvu Turecka, s nímž má Řecko tradičně napjaté vztahy kvůli sporným společným hranicím a otázce Kypru. Byl prvním řeckým ministrem zahraničí v Turecku od roku 1962. V květnu 1999 proslul nepříliš úspěšnou iniciativou na ukončení bombardování Jugoslávie, kterou navrhl spolu se svým tehdejším českým resortním kolegou Janem Kavanem.
S řešením hospodářské krize se Papandreu potýkal od začátku své vlády. Pouhý den poté, co jeho kabinet získal důvěru, vyšlo najevo, že rozpočtový schodek Řecka má dosáhnout 12,5 procenta HDP, což byl téměř dvojnásobek původně očekávaného deficitu. Kvůli tvrdým úsporným opatřením čelila jeho vláda masovým protestům. Zároveň na ni sílil tlak ze zahraničí, zejména EU a MMF, aby přijala ještě razantnější protikrizová opatření.
Letos v červnu Papandreu nabídl opozici vytvoření společné vlády, jako ústupek projevil ochotu vzdát se křesla předsedy vlády, jednání ale skončila bez výsledku. V pondělí premiér překvapivě oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum, což později zpochybnil.
Papandreu je ženatý, se současnou ženou Adou má dospělou dceru Margaritu-Elenu, z předchozího manželství má syna Andrease. Hovoří anglicky a švédsky.