Aktualizováno Lídři koaličních stran v Řecku obdrželi návrh úsporných opatření, jejichž zavedení je nutné k tomu, aby Řecko mohlo čerpat nový záchranný úvěr. Kolem poledne se političtí předáci mají setkat a premiérem Lukasem Papadimosem a dohodnout s ním, zda jsou požadavky pro Řecko přijatelné. Bez nového úvěru hrozí Řecku státní bankrot, neboť Atény si zřejmě jinak nezajistí peníze na blížící se splátku dluhu.
Kancelář předsedy vlády sdělila, že šéfové všech tří koaličních stran dopoledne obdrželi návrh dalších úspor, který má asi 50 stran. Obsah smlouvy řečtí představitelé v předchozích hodinách dohodli s mezinárodními věřiteli. Již dopoledne uvedl mluvčí druhé nejsilnější politické strany Nová demokracie, že její šéf Antonio Samaras již obdržel návrh dohody s Trojkou na pomoci 130 mld. EUR.
Schůzka předáků politických stran s premiérem Papadimosem byla o tři dny odložena, aby měla politická reprezentace čas na jednání s věřiteli. Těmi jsou zástupci takzvané "trojky", tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Právě na jejich souhlasu teď závisí, zda bude finanční pomoc do Řecka proudit i nadále.
List The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že ECB dala najevo vstřícnější postoj a mohla by se vzdát minimálně poloviny zisku, jehož dosáhla díky kontroverznímu odkupu řeckých státních dluhopisů. Ty totiž na trhu nakupovala s výraznou slevou proti nominální hodnotě. Zdroje WSJ tvrdí, že ECB by mohla za nakoupené řecké státní dluhopisy dostat dluhopisy Evropského fondu finanční stability (EFSF), a to minimálně v takové hodnotě, jaká byla pořizovací cena řeckých dluhopisů. ECB by tak na výměně určitě netratila, není však zatím jasné, zda obdrží dluhopisy EFSF ve stejném objemu, za který dluh Řecka pořídila, nebo více.
Podle dřívějších informací zdrojů z ECB centrální banka nakoupila řecké dluhopisy v nominální hodnotě asi 50 miliard eur. Díky nižší tržní ceně za ně ale zaplatila jen asi 38 miliard. Ještě doposud se ECB sveřepě bránila jakékoli ztrátě plynoucí z odpisu řeckých dluhopisů. Ústupek, o němž se dnes spekuluje, by tak prospěch z výhodného nákupu řeckých dluhopisů přenesl z ECB spíše na Řecko. Od ECB nakoupené dluhopisy by fond EFSF nedržel ve své bilanci, ale prodal zpět Řecku za cenu, kterou fond zaplatí ECB, informuje WSJ.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Právě o něm se teď horečně jedná. Řecko ale nejprve musí souhlasit s dalšími úsporami.
Atény přitom nemají času nazbyt; už 20. března má Řecko splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (zhruba 362,6 miliardy Kč). Už teď je téměř jisté, že bez nového úvěru Řecko na splátku dluhu nebude mít. S vysokou pravděpodobností by se tak stalo první zemí v Evropě, která bude po druhé světové válce nucena vyhlásit státní bankrot.
Požadované úspory zřejmě povedou k dalšímu poklesu životní úrovně, která se už tak dost snížila po zavedení prvních úspor. Politici přitom narážejí na odpor veřejnosti, která je čím dál agresivnější. Život v Řecku téměř každý den komplikují protesty v ulicích, v úterý se proti dalším úsporným opatřením konala generální stávka.
(Zdroj: čtk, WSJ, Bloomberg)