Podle ekonoma Jareda Bernsteina by znepokojivý vývoj amerických vládních dluhů nenastal, pokud by za Bushe a Trumpa nedošlo ke změně daňového systému. Místo současného poměru dluhů k HDP u 100 % a jejich dalšího prudkého zvyšování by poměr dosahoval necelých 50 % (viz první část rozhovoru s ekonomem zde). V rozhovoru s Paulem Krugmanem se pak věnoval také investicím do umělé inteligence a souvisejícímu vývoji na trzích.
„Jedním z důvodů, proč čelíme tomuto problému, je to, že republikáni přesvědčili řadu lidí o tom, že daně jsou vždy škodlivé,“ dodal ekonom k jeho výpočtům a simulacím alternativního vývoje zadlužení. Krugman k tomu dodal, že zhoršující se poměr sazeb k tempu růstu celé ekonomiky, který je pro další vývoj zadlužení klíčový, se zhoršuje zejména kvůli vyšším sazbám. Ještě relativně nedávno byly na výrazně nižších úrovních a Krugman si podle svých slov „není úplně jistý tím, k čemu tu přesně dochází.“ Bernstein na to reagoval slovy, že i jemu může něco unikat, ale rozhodující se mu zdá následující:
Ve světě je nyní nový výrazný zdroj poptávky po kapitálu a tím jsou investice do umělé inteligence. Společnosti v tomto odvětví si podle některých odhadů „půjčí až bilion dolarů“. Dříve přitom financovaly své investice z vnitřních zdrojů a nechodily si pro peníze na dluhopisové trhy. Vyšší poptávku po kapitálu má kvůli rozpočtovým deficitům ale také americká vláda. A k tomu se přidává „Trumpem vyvolaná inflace“. Respektive to, že investoři kvůli ní vyžadují vyšší návratnost u dluhopisů. Kevin Warsh navíc jako nový šéf Fedu „začal trochu vratce“. Svou roli hraje i to, že v čele Spojených států nyní stojí Trump. Za což podle ekonoma mohou investoři, včetně těch zahraničních, také vyžadovat určitou rizikovou prémii.
Krugman dodal, že sazby jsou ale nyní výš než před několika lety v řadě zemí světa. Včetně Německa, které je známo svou fiskální disciplínou. Boom umělé inteligence je zase koncentrován do Spojených států a pro ně je specifický i faktor Trump. Taková situace naznačuje, že se děje něco po celém světě, ne pouze v USA. Bernstein na to reagoval s tím, že fiskální vývoj se může zhoršovat i v jiných zemích, globální charakter mají i geopolitická rizika. Včetně tenzí na Blízkém východě, které se více dotýkají ropy a Číny než USA.
Podle Bernsteina nedojde v USA k podobnému zlomu jako ve Velké Británii, kde trhy před časem reagovaly na vládní rozpočtové plány velmi razantně. V případě USA půjde podle ekonoma spíše o pomalejší proces, kdy bude klesat zájem investorů o americké obligace. Krugman se jej pak zeptal, co ale budou místo nich kupovat. Bernstein na to řekl, že USA mají stále čas na to, aby vývoj obrátily lepším směrem, který by podle něj měl zahrnovat jak změnu ve vládních výdajích, tak reformu daňového systému.
Krugman hovořil o tom, že v období velmi nízkých sazeb se mluvilo o tom, že americká ekonomika by se mohla začít podobat té japonské kvůli tzv. dlouhodobé stagnaci. Pak se ale situace výrazně změnila a sazby jsou nyní výrazně výš. Bernstein si myslí, že teorie dlouhodobé stagnace možná nebyla tak důvěryhodná, mohl ale panovat převis úspor nad poptávkou po nich. Tyto nadměrné úspory, často pocházející z asijských zemí, „si našly cestu k americkým vládním obligacím,“ a to snižovalo sazby v USA.
Tato dynamika se ale podle ekonoma změnila, „nadbytek úspor je ve zpětném zrcátku.“ S tím se mění i situace na amerických trzích a rostou sazby. K tomu je tu zmíněný boom investic do AI, který představuje významný zdroj poptávky po úsporách.
Zdroj: Paul Krugman, Youtube