Jeff Currie z Altis Partners si myslí, že se změnily podmínky na trhu se zlatem a nyní je prostor pro jeho opětovný růst. Na CNBC se diskutovalo i o ekonomickém boomu doprovázeném rostoucími rozpočtovými deficity a vládními dluhy. A také o mimorozvahových strukturách spojených s financováním AI investic. Bloomberg poukazuje na to, že u generace Z se objevuje přesvědčení, že sázení je z hlediska spoření podobné jako investice.
Dluhy u AI a dluhy vládní
Tom Lee z Fundstratu na CNBC hovořil o tom, že společnosti, které mohutně investovaly do internetové infrastruktury během devadesátých let, se lišily od těch současných. Lee začal s tím, že tehdy pracoval jako technologický analytik a odvětví tudíž pozorně sledoval. Současné velké technologické firmy jsou na tom podle něj výrazně lépe ohledně jejich udržitelné konkurenční výhody a schopnosti generovat hotovost. Svými současnými investicemi do umělé inteligence se snaží tuto konkurenční výhodu a bariéry vstupu udržet a vydávají na to ohromné částky.
Proč ale tyto společnosti používají k financování investic tolik mimorozvahových struktur? Lee na to odpověděl, že podle jeho názoru to „ulehčí monetizaci AI“. Svou povahou jsou tyto struktury plány na budoucí investice a jejich financování. Nicméně pokud se neuskuteční, nedojde k žádným právním důsledkům. Lee následně hovořil i o dluzích a fiskální politice americké vlády. Podle něj je „dost šokující, když ekonomika prochází boomem a rozpočtové deficity se v této době stále zvyšují.“ Podle něj jde o strukturální problém, ale „dluhopisové trhy jsou s tím nyní úplně ok“.
O dluhopisech na CNBC hovořil i Ed Yardeni, podle kterého se ostražitost investorů projevila v Japonsku i Velké Británii, tedy zemích s poměrně vysokým poměrem dluhů k HDP. Současné výnosy desetiletých vládních dluhopisů v USA jsou podle ekonoma normální, na rozdíl od předchozích nižších úrovní odpovídají fundamentu. Ekonomka Gabriela Santos pak na Bloombergu tvrdila, že „boom umělé inteligence dopadá na dluhopisové trhy“. AI se vůbec projevuje v řadě dalších investičních oblastí a nemusí tak už fungovat dřívější závislosti a pravidla. Je tak i otázkou, „jak diverzifikovat směrem od AI faktoru.“
Sázení místo investic?
Bloomberg tvrdí, že generace Z ve svém „finančním plánování“ čím dál více spoléhá i na sportovní sázky. Vidí je jako „legitimní alternativu k investicím“. K tomu Bloomberg na základě rozhovorů s těmi, kteří tuto strategii sledují, uvádí, že jsou „stále více analytičtí“. Snaží se totiž věnovat čas výzkumu sportovních týmů, jejich výsledkům a tyto znalosti promítat do sázek. Jde tak o „bezemoční přístup“, který tito lidé vnímají jako alternativu k investicím.
K tomu Bloomberg dodal, že oblast sportovních sázek prochází celkově rychlým růstem a rozvojem. Čísla ale navzdory přesvědčení podobných lidí podle Bloombergu ukazují, že soustavně vydělávat sázením dokáže 1 až 5 % sázejících. Takže „95 % není v zisku“, ale i přesto je tato aktivita některými lidmi vnímána jako relevantní alternativa k investování.
Iluze dostatku a rally na zlatě: Jeff Currie z Altis Partners na CNBC v souladu s vývojem na ropných trzích zavzpomínal na dobu, kdy americký prezident Jim Carter vystoupil v televizi s tím, že nastal nedostatek této komodity. Ceny následně vystřelily nahoru a od té doby podle analytika panuje u amerických prezidentů pevné pravidlo – nikdy nepřiznat nedostatek. Snaží se tak v případě jeho existence používat strategické rezervy a další nástroje tak, aby veřejnost důsledky pocítila co nejméně. Podle experta tento přístup fungoval, ale nyní je tuto „iluzi dostatku“ těžké udržet, protože nedostatek je kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě velký.
Currie hovořil i o zlatu, které bylo podle něj pod tlakem z toho důvodu, že některé země na Blízkém východě nebyly schopné prodávat kvůli uzavření Hormuzského průlivu ropu. Pokud tedy chtěly hotovost, prodávaly své zásoby zlata, a to se promítalo do tržní ceny této komodity. V takové situaci totiž „prodáváte to, co můžete, ne to, co chcete.“ K tomu se přidala situace některých rozvíjejících se zemí, které potřebovaly vyšší příjmy na nákup ropy za vyšší ceny. I ty tak podle experta používaly zlato jako zdroj příjmů.
Popsaná dynamika je ale podle experta u konce a na trhu převáží opět dlouhodobější faktory včetně poptávky ze strany centrálních bank, které se snaží o větší diverzifikaci svých rezerv. „Fiat měny nemají dobrý výhled ve srovnání s tvrdými aktivy včetně zlata,“ dodal Currie. Podle něj je tak u zlata nyní dobrý výhled, i když „velkou otázkou je, co udělá Warsh.“ Tedy současný předseda americké centrální banky. Nemůže ale dojít k tomu, že některé centrální banky se budou kvůli inflačním tlakům snažit o posílení měnového kurzu a používat k tomu prodeje zlatých rezerv?
Currie na uvedenou otázku odpověděl, že tento mechanismus byl důvodem, proč se doposud nedíval na zlato jako na aktivum s velkým potenciálem. Nyní si ale myslí, že u centrálních bank je rozhodující jejich snaha o diverzifikaci rezerv a zbavování se dolaru. Kryptoměny k tomu přitom podle experta tak dobře neposlouží, protože u nich se dá vysledovat pohyb na daný účet a z něj. „Zlato můžete přesouvat po celém světě a nikdo to nezaznamená. Je to nejbezpečnější sázka.“
Goldman Sachs v následujícím obrázku ukazuje tok peněz do zlatých fondů.
Zdroj: X