Aktualizováno Ministr financí Miroslav Kalousek chce vyšším zdaněním movitých lidí získat ročně navíc do státního rozpočtu čtyři až pět miliard korun. Daňové 30procentní sazbě mají podléhat příjmy nad strop sociálního pojistného, tedy zhruba nad 100.000 korun měsíčně. Na firemních daních se nic měnit nemá, řekl ministr Kalousek v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociálním pojištění se letos snížil zhruba na 1,2 milionu korun za rok, tedy na 48násobek průměrné mzdy. Pokud v roce úhrn vyměřovacích základů převýší strop, neplatí v tomto roce zaměstnanec ani jeho zaměstnavatel pojistné z částky, která přesahuje maximální základ. Daň z příjmu fyzických osob nyní činí 15 procent, v rámci daňové reformy se má od roku 2015 zvýšit na 19 procent.
Nové zdanění vyšších příjmů má být součástí dalšího kola vládních reforem. Další změnou má být pravděpodobné zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty o procentní bod na 21 a 15 procent. Do rozpočtů má podle Kalouska navíc ročně přinést 16 až 18 miliard korun. Podle místopředsedy ČSSD Michala Haška to ale nepříznivě zasáhne určité skupiny obyvatel. Kalousek původně navrhoval sjednocení sazeb.
Další novinkou v oblasti DPH má být snížení limitu obratu pro registraci plátců daně ze současného milionu na 750.000 korun. Firmy, které mají nížší obrat, daň platit nemusí.
Snížení limitu pro povinné placení DPH Kalousek spojuje s otázkou snížení výdajových paušálů živnostníků. "Jestliže budou méně valorizovány důchody, jestliže bude zvyšována DPH, tak je neospravedlnitelné, aby tu na druhou stranu byla určitá část daňových poplatníků, která v podstatě nemusí platit daň z příjmu fyzických osob," dodal Kalousek.
Výdajové paušály využívají osoby samostatně výdělečně činné k výpočtu daní a jejich výše se liší podle profese. V současné době si obecně nejvíce mohou odečíst řemeslníci a zemědělci, a to 80 procent. Omezení paušálů chce ministr financí přizpůsobit podmínkám jednotlivých profesí. Živnostníci při odpočtu paušálu nemusí vést účetnictví, stačí jim evidence příjmů.
Ministr financí také řekl, že nepočítá se zavedením registračních pokladen, protože by si vyžádala pro podnikatele náklady kolem deseti miliard korun. "Nenašel jsem ani jednu seriózní studii, která by potvrdila souvislost mezi zavedením registračních pokladen a lepším výběrem DPH," uvedl ministr.
Toto opatření by naopak uvítaly odbory. "Zavedení registračních pokladen a zpřesnění zákona o dani z přidané hodnoty by státu mohlo ročně přinést až 15 miliard korun," řekl v diskusi makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungermann. Proti nejsou ani zaměstnavatelé, ačkoli jejich odhad přínosu registračních pokladen činí šest až sedm miliard, sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.
Odbory chtějí o zavedení registračních pokladen jednat příští týden na tripartitě. Případná návrh na zavedení pokladen podpoří sociální demokracie, uvedl místopředseda ČSSD Michal Hašek.
V roce 2013 bude podle MF kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu nutno ušetřit proti současným návrhům 42,4 miliardy Kč a v roce 2014 již 84,4 miliardy korun. Pro rok 2013 počítá MF se schodkem rozpočtu 100 miliard Kč a v roce 2014 s deficitem 70 miliard Kč.
V letošním roce by se kvůli udržení schodku 105 miliard korun, měly zmrazit výdaje za necelých 24 miliard korun. Problematické je ovšem vázání 4,5 miliardy korun v rozpočtové kapitole ministerstva školství, které se nelíbí Věcem veřejným (VV) a jejich ministrovi Josefu Dobešovi.
"Pokud se nedohodneme na věrohodných krocích ke konsolidaci rozpočtu, pro TOP 09 už neexistuje žádný další důvod, proč zůstat ve vládě," řekl pak Kalousek.