Ruská společnost Gunvor, jeden z největších světových obchodníků s ropou, vlastněný podnikatelem Gennadijem Timčenkem, kupuje síť čerpacích stanic v Německu a rafinerii v bavorském Ingolštadtu, které zbyly po zkrachovalé petrochemické skupině Petroplus. Po podobné transakci z letošního března, v jejímž rámci byl od Petroplus odkoupen zpracovatelský komplex v Antverpách, tak do portfolia Gunvoru přibude druhá evropská rafinerie. Cena obou obchodů zveřejněna nebyla.
Ingolštadtská rafinerie disponuje zpracovatelskou kapacitou 5,3 mil. tun ropy ročně (110 000 barelů denně) a surovinu získává z ropovodu TAL zásobovaného z italského přístavu Terst (přípojná větev ropovodu IKL pak pokračuje do Česka). Produkuje hlavně lehké a střední typy paliv a je důležitým zásobovatelem centrálního a jižního Německa. Podle zástupců Gunvoru se bavorská rafinerie stane jedním z hlavních aktiv společnosti a umožní upevnit její pozici na evropském trhu s palivy a diverzifikovat její podnikatelské aktivity v Německu. Dlouhodobou strategií ruského obchodníka je vytvořit vertikálně integrovaný koncern zahrnující v sobě těžbu, zpracování a prodej ropných produktů. Gunvor denně zobchoduje přes milion barelů ropy.
Oznámení o koupi německé rafinerie přichází jen několik týdnů po obnovení provozu zhruba stejně velké rafinerie v Antverpách, která byla odstavena v únoru kvůli finančním problémům tehdejšího majitele, rafinérské společnosti Petroplus. Ta v lednu podala žádost o insolvenční řízení kvůli vysokým dluhům a neochotě věřitelů dohodnout se na formě splácení úvěrů v hodnotě 1,75 mld. USD. Gunvor posléze získal antverpský petrochemický komplex v tendru, jelikož byl jako jediný z uchazečů schopen zajistit dodávky ropy a garantovat zachování zaměstnaneckého stavu.
Po obnovení provozu ingolštadtské rafinerie, plánovaném na třetí kvartál letošního roku, by se celková zpracovatelská kapacita Gunvoru měla vyšplhat na víc jak 10 mil. tun ročně, což představuje asi 15 % jeho ročně zobchodovaného objemu ropy. O nákup či stavbu rafinerií v Rusku Gunvor zájem nemá, i když současný systém zdanění ropy a ropných produktů, který zvýhodňuje vývoz zpracované produkce, činí stavbu rafinerií v Rusku výhodnější než jejich nákup v Evropě.
Podle analytiků je zájem ruských společností o evropské zpracovatelské kapacity (rafinerie v Evropě vlastní i a Rosněfť) částečně zdůvodnitelný stabilitou a předvídatelností cílových trhů. Gunvor Navíc prý Rusové počítají se změnou daňové politiky evropských zemí, která zatím zvýhodňuje jeden typ paliva na úkor jiných.
Těžké podmínky v evropském petrochemickém průmyslu, jejichž dokladem se stal únorový bankrot koncernu Petroplus, trvají delší dobu, přičemž jednou z hlavních příčin je přebytek benzínu na trhu. Evropská unie se víc jak deset let pokouší stimulovat poptávku po ekologičtějším a úspornějším dieselu. Benzín v zemích EU oproti dieselovému palivu podléhá téměř dvojnásobné spotřební dani. Tlak zafungoval a výsledkem je snížená spotřeba benzínu a převis nabídky.
Donedávna byly benzínové přebytky vyváženy do Spojených států. Krizová situace nastala, když američtí zákonodárci zavedli nutnost přimíchávat do motorových paliv biosložku (10 % objemu), což snížilo spotřebu klasického benzínu z ropy. Navíc americká lehká ropa WTI v porovnání se severomořským Brentem zlevnila, což zvýhodnilo zpracování ropy ve Spojených státech. Import paliva z Evropy se prakticky zastavil, evropské rafinerie přišly o tradiční zákazníky a jejich marže začaly povážlivě klesat.
Evropští zpracovatelé ropy teď doufají, že zoufalá situace v odvětví přiměje vlády ke změně daňové politiky. Pokud by se tak stalo, provozní podmínky evropských rafinerií by se mohly zlepšit. V takovém případě by nově zakoupená aktiva Gunvoru získala na ceně
Gunvor mimo jiné působí jako prostředník při obchodu s ropou proudící do střední a východní Evropy přes ropovod Družba. Podle vysoce postaveného zdroje z ruské pobočky společnosti Royal Dutch , kterého cituje americký diplomat v depeši zveřejněné serverem WikiLeaks, musela ještě donedávna všechna ruská ropa dodávaná do Maďarska projít právě přes Gunvor, který si ke každému barelu účtoval prémii 1 USD, přičemž běžný obchodník by si vzal maximálně 20 centů.
V amerických depeších se také objevily spekulace, že jedním ze spolumajitelů nepříliš transparentní společnosti, která sídlí ve švýcarském daňovém ráji, je ruský prezident Vladimir Putin. Ten se s hlavní postavou Gunvoru Timčenkem zná od 80. let, kdy oba působili na prvním direktorátu KGB. Timčenkův majetek je odhadován na desítky miliard dolarů.
V nedávno vydané rozsáhlé reportáži týdeníku The Economist byla společnost obviněna z manipulace trhu s ropou Urals. Statistická analýza podle investigativní zprávy ukazuje, že Gunvor v tzv. aukčním okénku společnosti Platts, kde se veřejně potkává nabídka a poptávka a stanovuje referenční cena pro zbytek trhu, po několik let záměrně tlačil cenu Uralsu níže, přičemž tak na daních odváděných ruskému státu mohl ušetřit stovky milionů dolarů. Platts možnost manipulace se svým obchodním systémem popírá, Gunvor obvinění taktéž rezolutně odmítá. Dokázat podvodné jednání na tomto typu spotových trhů je prakticky nemožné Pravděpodobně není náhodou, že skandinávské jméno „Gunvor“ v překladu znamená obezřetný válečník.
(Zdroje: Kommersant, Eurasia Daily Monitor, Sobesednik, The Economist)