Moody's sráží ratingy: Španělsko asi bude potřebovat další pomoc, 10letý dluh nad kritickými 7 %. Kypr by strhl odchod Řecka z eurozóny (+ přehled CDS)

Zvyšuje se riziko, že Španělsku nebude stačit slíbená mezinárodní pomoc španělským bankám a že země bude žádat v příštích měsících a letech o další pomoc, uvedla v noci na dnešek ratingová agentura Moody's Investors Service ve zprávě, kterou snížila svůj rating Španělska z dosavadního hodnocení "A3" na "Baa3", což je její nejnižší hodnocení úvěrové spolehlivosti země v investičním pásmu. 

Moody's uvedla, že roste riziko, že Španělsko bude potřebovat další finanční pomoc, horší rating ale zdůvodnila v základu vyšším zadlužením, v němž se Španělsko ocitne po čerpání dohodnuté finanční pomoci tamním bankám. Rating je nyní v režimu pozorování s negativním výhledem a v nadcházejících měsících jej agentura může opět snížit. 

Nový rating je na samém dně investičního pásma. Pokud jej tedy agentura sníží, jak avizovala, rating se ocitne ve spekulativním pásmu. To znamená, že řada institucionálních investorů nebude moci španělské státní dluhopisy vůbec nakupovat. 

Důvodem ke snížení úvěrového ratingu je podle Moody's také velmi omezený přístup španělské vlády na mezinárodní kapitálové trhy, což může být do budoucna problém pro refinancování dluhu. Problematický je podle Moody's i pokles španělské ekonomiky. 

"Samozřejmě budeme brát v úvahu i všechny podrobnosti, které se objeví v souvislosti s rozsahem a podmínkami čerpání podpůrného programu (na pomoc bankám), stejně jako to, co se děje v širší eurozóně, když budeme uvažovat o dalším snížení ratingu," uvedla analytička Moody's Kathrin Muehlbronnerová. 

Mezi faktory, které bude Moody's posuzovat, jsou i parlamentní volby v Řecku. Ty se budou konat tuto neděli a jejich výsledek může znamenat i odchod Řecka z eurozóny. Podle Muehlbronnerové bude agenturu zajímat i nadcházející summit Evropské unie, na němž se má 28. a 29. června jednat i o návrhu vytvořit v EU bankovní unii. 

Ministři financí eurozóny se minulou sobotu dohodli, že Španělsko může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na pomoc tamním bankám. Peníze mají fungovat jako půjčka, a zvýší tak celkové zadlužení Španělska. To se nyní podle listu Financial Times pohybuje kolem 559 miliard eur (asi 14,3 bilionu Kč). 

Výnos 10letých španělských dluhopisů dnes poprvé v historii překonal úroveň 7 % po růstu o 24 bps na 7,01 procenta. Nebezpečně se tak blíží hranici 7 procent, na níž je obsluha veřejného dluhu ekonomy považována za dlouhodobě neudržitelnou. U dvouletých státních dluhopisů dnes výnosy po downgradu vzrostly o více jak 20 bps nad 5,2 procenta. Pread vůči 10letému německému dluhu vystoupal na rekordní úrovně a atakoval 550 bps.

Moody's snížila také hlavní úvěrový rating Kypru o dva stupně na známku "Ba3". Zdůvodňuje to narůstajícím rizikem odchodu Řecka z eurozóny a dopadů, které takový krok bude mít na kyperskou ekonomiku. Kypr se přitom kvůli Řecku už teď potýká s problémy v bankovním sektoru. Moody's rating zařadila do režimu pozorování, takže jej může ještě snížit. 

Kypr má třetí nejmenší ekonomiku v eurozóně a známka, kterou má u Moody's, je ve spekulativním pásmu. To znamená, že řada institucionálních investorů nemůže kyperské státní dluhopisy vůbec nakupovat, neboť papíry s tak nízkým ratingem jsou považovány za příliš rizikové. 

Kypr má na Řecko velmi těsné vazby, a to jak kulturní, tak obchodní nebo politické. Kvůli potížím Řecka se ale vztahy komplikují a Kypr v poslední době stále hlasitěji upozorňuje, že se patrně neobejde bez zahraniční finanční pomoci. Ty by mohla dosáhnout při jeho malé ekonomice a bankovním sektoru ale "pouze" zhruba čtyř miliard eur (až 102 miliard Kč). 

Nejnovější snížení ratingu předpokládá, že Kypr bude muset poskytnout tamnímu bankovnímu systému větší podporu, než v dosud odhadované sumě pět až deset procent hrubého domácího produktu. To by odpovídalo částce až 1,8 miliardy eur (asi 46 miliard Kč).

Španělské ministerstvo hospodářství v noci popřelo, že jedna z tamních bank směřuje k likvidaci. Úřad odmítl komentář komisaře Evropské unie pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii, který předtím zánik jedné z bank avizoval v rozhovoru s agenturou Reuters. Zdůvodňoval to tím, že by to mohla být levnější varianta než záchrana penězi daňových poplatníků. "Pokud se nemýlím, tak jedna z těch tří bank, alespoň podle záměru španělských úřadů, směřuje k likvidaci a po restrukturalizaci už se s ní nepočítá jako s funkčním podnikem," řekl Almunia. Nezmínil se ale o názvu ani jedné z bank. Mluvčí ministerstva hospodářství řekla, že vláda má nadále v úmyslu bankovní sektor vyčistit podle původních představ. To znamená, že chce rekapitalizovat a později zprivatizovat všechny finanční domy, které stát zachránil. 

Španělsko teď čeká, zda mu Evropské komise udělí konečný souhlas s plánem restrukturalizace tří bank, které zachránil stát. Je to NCG Banco, Catalunya Caixa a Banco de Valencia. Finanční ústav Bankia, kolem něhož je teď asi největší rozruch, žádost o souhlas s plánem rekapitalizace zatím nepodal. "V analýze každé finanční instituce se vždy snažíme odhadnout alternativní náklady likvidace," poznamenal Almunia, který je pověřen vynucováním pravidel pro poskytování státní pomoci. "Pokud jsou náklady na likvidaci pro daňové poplatníky nižší než záchrana a restrukturalizace, pak se přikláníme k likvidaci. Volíme řízené ukončení činnosti ústavu," dodal. Bankia, která spravuje asi deset procent vkladů španělského bankovního systému, si dohodla státní pomoc v celkové výši asi 23,5 miliardy eur (zhruba 601 miliard Kč).

Pohled na vývoj CDS kontraktů dle dat CMA ukazuje, že příslib pomoci eurozóny do až 100 miliard eur přeci jen trh z části zklidnil, španělské 5leté CDS se proti 4. červnu, kdy jsme přehled CDS nabídli naposledy, drží zpět na hranici 600 bps z 607,5 bps. Mírně zpět jsou i CDS Irska, Portugalska (z 1165 u 1030 bps) i Itálie (z 568 u 553 bps).

Pokles cen CDS pojistek se projevil také u Rakouska a výrazněji v našem regionu CEE v případě Polska, Maďarska i České republiky. V případě ČR je dokladem včerejší aukce dlouhého dluhu 2021 a FRN 2023, ve kterém bylo upsáno 8,46 miliardy korun při celkové poptávce 18,7 mld. Kč při poklesu průměrného výnosu v aukci 2021 na 3,109 % z 3,324 % v poslední aukci splatnosti dne 2. května. Data CMA ukazují na pokles českých CDS na 131 bazických bodů ze 146 bps ke 4. červnu. Souhrný index CDS v západní Evropě Markit iTraxx SovX Western Europe vzrostl o 2 bps na 322 bazické body.

 

(Zdroj: Moody's, čtk, Bloomberg)