Jeffrey Gundlach z DoubleLine Capital přirovnal současné chování americké centrální banky k tomu z doby před dvaceti lety. Tehdy totiž byl „stále připraven k palbě, stále mířil, ale nikdy nevystřelil.“ To samé podle investora činí nyní, když neustále čeká na nová data. „Špatnou zprávou je, že naše inflační modely, které byly doposud hodně spolehlivé, ukazují, že celková CPI inflace se dostane nad 4 %.“
Pokud ceny ropy zůstanou na současných úrovních, zmíněná inflace by mohla přetrvat po řadu měsíců. K tomu Gundlach dodal, že dobrým vodítkem pro odhad výše výnosů desetiletých vládních dluhopisů je nominální růst ekonomiky. Co to nyní znamená v praxi? Investor odhaduje, že reálný produkt aktuálně roste přibližně o 2 %. Pokud by se k tomu přidala zmíněná 4 % inflace, „což je ještě konzervativní odhad,“ dosahoval by nominální růst přibližně 6 %. Výnosy desetiletých obligací jsou přitom momentálně u 5 %.
Gundlach dodal, že dlouhodobým dluhopisům se nelíbí zmíněný přístup, kdy Fed neustále míří a vyčkává. „Je tu květnatá rétorika, ale já si myslím, že Fed už by měl sazby zvedat.“ Současný předseda americké centrální banky Kevin Warsh přitom hovoří o tom, že dochází k utahování finančních podmínek. Gundlach řekl, že k tomu dochází kvůli růstu rizikových spreadů u méně kvalitních korporátních dluhopisů. Na trhu podle experta nejsou dobře přijímány emise dluhopisů ze strany společností, které mohutně investují do umělé inteligence.
Investor v uvedené souvislosti zmínil situaci před rokem 2008, kdy klesala důvěra v rating cenných papírů spojených s hypotékami. Možná podle něj dochází k něčemu podobnému nyní, protože se zdá, že klesá důvěra v rating technologických společností vydávající dluhopisy s cílem financovat svou expanzi na poli umělé inteligence. A dochází k rozšiřování rizikových spreadů na řadě trhů. Nemusí to být významný pohyb, ale podle experta je to zřejmě začátek trendu, a ne pouze přechodný jev.
Výnosy dluhopisů jsou nyní podle Gundlacha ovlivněny i výší rozpočtových deficitů. Poslední dva měsíce dokonce naznačují, že by mohly dosahovat 9 % HDP, i když toto období nemusí být reprezentativní pro celý rok. V mírových dobách jde o deficity naprosto mimořádné, které se na trzích střetávají s vysokou poptávkou po kapitálu ze strany technologických firem. Výsledkem je tlak na růst výnosů. K tomu investor zmínil problémy ve Francii, která čelí tlaku dluhopisových trhů. Příčinou je i to, jak vysoký podíl na celkových vládních výdajích mají sociální programy a podpora.
„Francouzské populaci to nestačí a chce ještě víc. A Le Penová navíc ještě plánuje snížit věk odchodu do důchodu. To je s ohledem na finanční podmínky v této zemi neuvěřitelné.“ Celkově tak ve světě dochází k růstu sazeb a výnosů dluhopisů. Odráží ale i inflační tlaky a podle investora je tak namístě otázka směrem k Fedu: Na co stále čekáte?