Americká vláda se snižováním nezaměstnanosti do roku 2014 asi moc nepokročí, pokud jí tamní centrální banka (Fed) neposkytne další pomoc. Listu Financial Times (FT) to řekl prezident Federální rezervní banky v San Francisku John Williams. Jeho slova ukazují, jak horší stav ekonomiky Fed nutí uvažovat o dalších mimořádných krocích, včetně velmi diskutovaného kvantitativního uvolňování (QE).
Williams žhavé téma otevřel jen pár dnů před tím, než měnový výbor Fedu zasedne k jednacímu stolu, aby projednal svou měnovou politiku. Na dvoudenní schůzce, která se bude konat 31. července a 1. srpna, se výbor téměř jistě nevyhne otázce, zda má Fed přikročit k třetí vlně QE. Za první dvě kola, která má od začátku finanční krize už za sebou, sklidil značnou kritiku.
Williams v rozhovoru předpověděl, že bez dalších kroků se trh práce v příštích 18 měsících moc podpořit nepodaří. Míra nezaměstnanosti v USA se drží nad dlouhodobým průměrem a od začátku roku zůstává nad osmi procenty. V současné době se pohybuje kolem 8,2 procenta. Williams ale odmítl přímo říci, aby další krok udělal právě Fed.
"Já myslím, že argumentem proti dalšímu kroku je otázka nejistoty kolem jeho účinku, nákladů a přínosu," poznamenal bankéř. Ten je letos hlasujícím členem Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který v rámci Fedu o měnové politice rozhoduje. Williams ale není sám, kdo si myslí, že Fed bude muset přistoupit k další pomoci, jestliže neuvidí na trhu práce posun k lepšímu.
Při kvantitativním uvolňování Fed tiskne nové peníze, za které nakupuje vybraná aktiva, zpravidla státní dluhopisy. Od finanční krize se v důsledku dvou kol kvantitativního uvolňování zvýšila bilanční suma Fedu ze zhruba 900 miliard dolarů (asi 18,9 bilionu Kč) v roce 2007 na současné téměř tři biliony dolarů (více než 60 bilionů Kč). Kritici tvrdí, že vinou těchto kroků ekonomiku později čeká vysoká inflace. Fed je ale přesvědčen, že rizika inflace včas zachytí a neutralizuje.