Aktualizováno Na devizových trzích je zájem o euro, jemuž pomáhají naděje, že ministři financí eurozóny při dnešním dalším mimořádném jednání již uvolní další část pomoci Řecku. To na peníze čeká už od léta, kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek se jich ale zatím nedočkalo. Hrozí přitom, že pokud je nedostane ani tentokrát, výrazně se zvýší riziko státního bankrotu.
Mezinárodní věřitelé Řecka se dohodnou na snížení jeho dluhu tím, že mu dovolí zpětně odkupovat jeho dluhopisy na trhu za současné nižší ceny, a také využitím zisků Evropské centrální banky z nákupů řeckých obligací a snížením úrokových sazeb na své úvěry. Řekl to minulou středu německý ministr financí Wolfgang Schäuble poté, co se ministři financí eurozóny v noci na úterý druhý týden po sobě nedohodli na uvolnění další části úvěru zadlužené zemi. Velikost dočasného programu zpětného odkupu dluhu Řecka německý ministr financí limitoval 10 miliardami eur.
Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) požadují, aby se věřitelé vzdali poloviny svých pohledávek vůči Řecku, aby tak bylo možné do roku 2020 snížit zadlužení Atén z předpokládaných 144 procent hrubého domácího produktu na 70 procent. Napsal to v nedělním německý zpravodajský magazín Der Spiegel, podle něhož s tímto krokem nesouhlasí především Berlín.
ECB a MMF však podle Spiegelu považují radikální odpis řeckých dluhů za nevyhnutelný, aby se dluhovou krizí zasažená jihoevropská země mohla v dohledné době postavit na vlastní nohy. V pondělí mají o řešení řeckých dluhů a případném uvolnění další části druhého záchranného balíku pro Atény znovu jednat ministři financí eurozóny.
Německo jako klíčová země měnové unie podle časopisu požadované škrty odmítá. Ty by se totiž měly prvně dotknout i veřejných věřitelů, a tudíž peněz daňových poplatníků. A to nechce německá vláda necelý rok před parlamentními volbami v zemi riskovat. Místo toho prosazuje, aby se Řekům snížily úroky u záchranných půjček, které jim mají pomoci vyhnout se hrozícímu státnímu bankrotu. O návrhu Berlína se podle Spiegelu jednalo už na poslední schůzce šéfů financí eurozóny, německý ministr Wolfgang Schäuble ho nicméně na naléhání kancléřky Angely Merkelové nakonec stáhnul. Důvodem byla údajně obava Merkelové, že snížení úroků kvůli nesouhlasu euroskeptiků v unii nebude možné prosadit.
Eurokomisař pro měnu Olli Rehn v této souvislosti podle německého magazínu apeloval na členské země eurozóny, a zejména na Berlín, aby dostály svému politickému slibu zachránit Řecko. "Každý musí znovu zvážit, kde je jeho červená linie," citoval Der Spiegel Rehna.
Navzdory současnému odmítavému postoji k novým odpisům řeckého dluhu je údajně německá vláda v budoucnu nevylučuje. Tvrdí to v aktuálním vydání nedělník Welt am Sonntag, podle něhož se minulé pondělí v Paříži uskutečnila tajná schůzka zástupců věřitelů Řecka a Schäuble na ní podle zdroje listu naznačil otevřenost k případným škrtům v roce 2015, o nichž se na setkání hovořilo. Oficiálně to ale berlínská vláda popřela.
Soukromí věřitelé už dříve přistoupili na odpis více než poloviny svých pohledávek vůči Řecku, a to jako součást druhého záchranného balíku pro Atény.
Spolustraník německé kancléřky Angely Merkelové Norbert Barthle přitom již minulý týden varoval před názorem, že by země eurozóny měly přistoupit na odpis části řeckého dluhu. Podle Barthleho, který má v konzervativní straně křesťanských demokratů (CDU) na starosti rozpočet, by takový postup vyslal fatální signál směrem k dalším zemím, které čerpají mezinárodní finanční pomoc. Navíc by se tím neřešila podstata problémů, které jsou za současný stav řeckých financí zodpovědné.
Dnes Barthle možnost odpisu řeckého dluhu Německem odmítl i ze své funkce rozpočtového odborníka. „Rozpočtová pravidla by odpis řeckého dluhu v držení německého veřejného sektoru zcela znemožnila,“ řekl dnes Norbert Barthle s tím, že tato pravidla vyžadují, aby Německo schválilo půjčku pouze tehdy, jeli si jisté úvěrovými schopnostmi svých partnerů v eurozóně. Navíc zopakoval, že by se takto oslabil tlak na Řecko, aby plnilo podmínky dohodnutého úvěru.
(Zdroj: ČTK, Der Spiegel, Bloomberg, Reuters)