Zástupce Německa v Evropské centrální bance (ECB) Jörg Asmussen tlačí na představitele své vlastní země, aby v otázce pomoci Řecku byli svolnější ke kompromisům. Zdroje agentury Reuters tvrdí, že ministr financí Wolfgang Schäuble naznačil, že by se Řecku dala část dluhu v budoucnu odpustit, pak ale prý svá slova zmírnil. Ministr oficiálně trvá na tom, že dluhy Řecka se odepisovat nebudou.
Poté, co se ministři financí eurozóny v noci na středu opět nedohodli na uvolnění další části úvěru Řecku, Schäuble uvedl, že se mezinárodní věřitelé shodnou na snížení řeckého dluhu tím, že zemi dovolí zpětně odkupovat své dluhopisy na trhu za současné nižší ceny, a také využitím zisků EECB z nákupů řeckých obligací a snížením úrokových sazeb na své úvěry. Údajně probíhají s MMF intenzivní jednání. Šéfka MMF Lagardeová tlačí evropské vlády k tomu, aby ztrátu z půjček akceptovaly. Merkelová ale takovému požadavku oponuje s tím, že by tento krok vyšel německé daňové poplatníky až na dalších 17,5 miliardy eur.
Podle čerstvých zpráv se eurozóna a MMF podstatně přiblížily dohodě o snížení řeckého veřejného dluhu, které je podmínkou dlouho odkládaného uvolnění další splátky úvěru pro zemi. MMF souhlasil s tím, že bude považovat řecký dluh za zvládnutelný, pokud klesne do roku 2020 na 124 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zmírnil tak své trvání na původní podmínce, která žádala po Řecku snížit dluh na 120 procent HDP, řekl agentuře Reuters nejmenovaný řecký představitel. Euroskupina ministrů financí eurozóny se podle činitelů mezitím dohodla na opatřeních, která sníží řecký státní dluh do roku 2020 na 130 procent, dodal zdroj. "Zbývá zaplnit mezeru pět až šest procentních bodů HDP - asi deset miliard eur," řekl. Jiný zdroje Reuters z Atén ale označil tento odhad za příliš optimistický.
Řecko je už šestým rokem v hluboké hospodářské krizi. Německo má největší ekonomiku v eurozóně a zdaleka nejvíce přispívá na finanční pomoc zadluženým členským zemím, především pak Řecku. Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, se bude pomocí Řecku znovu zabývat v pondělí. Dva předchozí pokusy, které se konaly v minulých dvou týdnech, skončily bez úspěchu. Řecko další peníze potřebuje, pokud se chce vyhnout státnímu bankrotu. Řecký dluh by měl na konci tohoto roku dosáhnout asi 341 miliard eur, tedy 176 procent HDP, kulminovat by měl v roce 2015 na 191 procentech HDP.
"Ti, kdo chtějí zabránit odpisu dluhu v rukou státních věřitelů a považují to za nepřekročitelné, musejí být připraveni pokročit v jiných otázkách," řekl Asmussen, jehož citoval německý list Passauer Neue Presse. "Všichni musejí ukázat ochotu jít dál, protože je to jediný způsob, jak se v pondělí můžeme dobrat k nějakému výsledku," dodal.
Schäuble zopakoval svůj oficiální postoj, že pokud by ostatní státy eurozóny přistoupily k odpisu řeckého dluhu, bylo by to špatné a v rozporu se zákonem. Reuters se ale odvolává na dva zdroje, podle kterých Schäuble v pondělí v rozhovoru s malou skupinou ministrů v Paříži naznačil flexibilnější postoj. "Já to chápu tak, že Schäuble naznačil určitou 'podmíněnou úlevu od dluhu', ale že pak musel svá slova mírnit," řekl jeden ze zdrojů o schůzce v Paříži.
Summit EU rozhodl, že Španěla Josého Manuela Gonzálese-Párama v nejužším šestičlenném vedení ECB nahradí od půlky prosince Lucemburčan Yves Mersch, jehož kandidaturu provázely v posledních měsících spory.
Šestičlenná výkonná rada je hlavním orgánem ECB. Mersch byl nominován už v létě, kdy se na něm shodla takzvaná euroskupina, tedy ministři financí eurozóny. Proti lucemburskému kandidátovi se pak ale postavil Evropský parlament, jehož hlasování nicméně není pro členské státy závazné. Europoslanci proti němu nebyli kvůli jeho odborným znalostem a kvalifikaci, nýbrž kvůli tomu, že parlament požaduje větší zastoupení žen v evropských institucích.
Stalo se tak v době, kdy se v unii vášnivě debatovalo o tom, zda by měla či neměla Evropská komise přijít s návrhem na zavedení povinných kvót pro ženy ve vedení velkých evropských firem. V klíčových orgánech ECB není nyní žádná žena. Připravované návrhy komise už předem kritizovaly některé země, podle nichž by si o takovýchto otázkách měly státy rozhodovat samy.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)