Aktualizováno Mezinárodní věřitelé Řecka se dohodnou na snížení jeho dluhu tím, že mu dovolí zpětně odkupovat jeho dluhopisy na trhu za současné nižší ceny, a také využitím zisků Evropské centrální banky z nákupů řeckých obligací a snížením úrokových sazeb na své úvěry. Řekl to dnes německý ministr financí Wolfgang Schäuble poté, co se ministři financí eurozóny v noci na dnešek druhý týden po sobě nedohodli na uvolnění další části úvěru zadlužené zemi. Velikost dočasného programu zpětného odkupu dluhu Řecka německý ministr financí limitoval 10 miliardami eur.
"Nutná jsou další opatření a my jsme o nich s MMF intenzivně jednali. V podstatě se shodujeme na tom, že výpadek se pokryje a že se to bude možné udělat prostřednictvím zpětných odkupů řeckých dluhopisů na trhu," řekl dnes německý ministr novinářům po setkání s poslanci parlamentu.
Jeho slova potvrzují informace zdrojů agentury Reuters, podle nichž německá kancléřka Angela Merkelová dnes německým zákonodárcům řekla, že nadlimitní řecký dluh by bylo možné snížit pomocí nižších úrokových sazeb na dluh Řecka u mezinárodních věřitelů a prodloužením jeho splatnosti z 15 na 30 let. Další možností je podle ní posílení úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Garance EFSF by prý šlo zvýšit až o deset miliard eur a Německo by se tohoto zvýšení zúčastnilo.
Spolustraník Angely Merkelové Norbert Barthle ale naopak varoval před názorem, že by země eurozóny měly přistoupit na odpis části řeckého dluhu. Podle Barthleho, který má v konzervativní straně křesťanských demokratů (CDU) na starosti rozpočet, by takový postup vyslal fatální signál směrem k dalším zemím, které čerpají mezinárodní finanční pomoc. Navíc by se tím neřešila podstata problémů, které jsou za současný stav řeckých financí zodpovědné.
Šéfka MMF tlačí evropské vlády k tomu, aby akceptovaly ztrátu z půjček, které Řecku poskytly. Merkelová ale takovému požadavku neochvějně oponuje, protože se odhaduje, že by tento krok vyšel německé daňové poplatníky až na dalších 17,5 miliardy eur. "Mělo by to tři důsledky, které jsou podle nás špatné," řekl Barthle. "Stálo by to peníze a také by to byl fatální signál pro Irsko, Portugalsko a možná pro Španělsko. Hned by se začaly ptát, proč mají akceptovat těžké podmínky a prosazovat obtížná opatření. Pak by zde byly i dopady v rámci rozpočtového zákona," dodal Barthle.
Řecko stále čeká na 31,5 miliardy eur, které mělo dostat už v červnu. Kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek ale eurozóna uvolnění této tranše neustále odkládá, přestože Řecko už mezitím schválilo další úspory. Mezi eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vznikl spor o to, jak zacelit dvouletý výpadek ve financování země. Ministři slíbili, že dohodu uzavřou v pondělí 26. listopadu.
Řecko nebude schopno splnit podmínku snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu, což chtějí evropské vlády řešit prodloužením tohoto termínu do roku 2022. S tím ale nesouhlasí MMF, který naléhá na eurozónu, aby zmírnila řeckou zadluženost odepsáním části svého dluhu, což ovšem Evropa odmítá. Obě strany tak jednají o jiných možnostech snížení řeckého dluhu, který se blíží hranici 200 procent HDP.
Před úterní schůzkou se objevovaly zprávy, podle nichž se EU rozhodne uvolnit Řecku až 44 miliard eur, tedy tři plánované tranše najednou za druhé, třetí i čtvrté čtvrtletí. Bez těchto peněz Řecku reálně hrozí státní bankrot.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, Reuters, Spiegel)