Maďarsko požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o flexibilní úvěrovou linku, ale bylo odmítnuto. Řekl to dnes premiér Viktor Orbán, podle něhož jednání sice ještě neskončila, výsledek už se ale prý v zásadě nezmění. Maďarsko se mezitím připravuje na první emisi zahraničních dluhopisů od roku 2011.
"Maďarsko požádalo o flexibilní úvěrovou linku, ale MMF nakonec řekl, že ne," oznámil na semináři v Bruselu Orbán. "Ta jednání jsou stále otevřena, v tuto chvíli jsme ale tomu odmítnutí velmi blízko," řekl. Podle fondu prý Maďarsko potřebuje úvěry, nikoli flexibilní úvěrovou linku.
Maďarsko už měnovému fondu v předstihu splatilo tranši úvěru v objemu 607 milionů eur (asi 15,6 miliardy Kč). Chce si tak uvolnit ruce před chystanou emisí dluhopisů, s jejichž pomocí se chce vyhnout nutnosti žádat měnový fond o další úvěr.
"Na trh se vydáme zřejmě tento měsíc, anebo na začátku příštího měsíce," řekl Orbán. "Proč bychom si museli brát úvěr od MMF, když se můžeme financovat přes finanční trhy?" položil premiér otázku, na kterou nečekal odpověď.
Tranše, kterou Maďaři MMF splatili, byla součástí úvěrového programu v objemu 20 miliard eur (asi 513,2 miliardy Kč). Ten Budapešť v roce 2008 získala od MMF a Evropské unie. Maďarsko je nejzadluženější zemí východní Evropy a díky úvěru se vyhnulo kolapsu svého finančního trhu a bankovního systému.
Jednání o nové finanční pomoci na konci loňského roku uvízla na mrtvém bodě. Vláda se totiž rozhodla zalepit díry v rozpočtu způsobem, který fond nemohl akceptovat. Maďaři například zvýšili bankovní daň, která se už dřív stala jablkem sváru. Banky tvrdí, že daň brání maďarské ekonomice v zotavení.
Orbán, který bude příští rok ve volbách obhajovat mandát, už dal najevo, že v rozhodování o ekonomické politice nebude tolerovat zahraniční vlivy. Za to si vysloužil kritiku od investorů, kterým se nelíbí, že Maďarsko jde proti zavedeným praktikám EU.