Kenneth Rogoff z Harvard University působil mimo jiné jako hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje i vývoji vládních dluhů a jejich dopadu na ekonomiku. Na CNBC řekl, že současné vyšší výnosy dlouhodobějších vládních dluhopisů do určité míry odrážejí očekávané tempo růstu amerického hospodářství, ale promítá se do nich více faktorů. Včetně války v Íránu a dalších vlivů za hranicemi USA.
„Pravdou ale je, že je velmi těžké zjistit, co za vývojem reálných sazeb stojí,“ dodal ekonom s tím, že dobrým příkladem je vliv stárnutí populace. Navzdory častým tvrzením o tom, kam by mělo posouvat sazby, historická data neukazují na nějaký jednoznačný mechanismus. A je těžké predikovat další vývoj, když nejsme schopni ani jednoznačně interpretovat ten historický. K současnému zvyšování výnosů pak Rogoff dodal, že pokud zde bude rozhodujícím faktorem ekonomický růst, výnosy mohou jít ještě výš, než kam se dostaly nyní.
K současným snahám amerického ministerstva financí o změnu časové struktury jeho dluhopisů Rogoff řekl, že to může být vnímáno jako krok do sféry působení americké centrální banky. Tato snaha má za cíl ovlivňování krátkodobých a dlouhodobých sazeb a ekonom k uvedenému dodal, že téma tu existuje již od roku 2008, kdy Fed rozjel program kvantitativního uvolňování. Tedy nákupy dluhopisů, které také měly za cíl ovlivnit výši výnosů dluhopisů po celé délce výnosové křivky. Tehdy šlo podle ekonoma tvrdit, že se Fed vydal do oblasti, která spadá pod ministerstvo financí. Právě na tomto ministerstvu je totiž rozhodnutí, jak má vypadat celkový profil splatnosti vládních obligací.
Podle Rogoffa to tedy není tak, že by se ministerstvo nyní vydávalo do oblasti vyhrazené Fedu, ten se už kdysi pustil tam, kde by mělo rozhodovat ministerstvo. K tomu dodal, že se často zapomíná, že „ministerstvo Fed vlastní“. Současný šéf centrální banky Kevin Warsh pak podle Rogoffa nemá problém s tím, že ministerstvo ovlivňuje výnosy na delším konci křivky, tedy u dluhopisů s delší splatností, a Fed se zaměřuje na sazby krátkodobé. Podle Rogoffa na to ukazuje jeden z dřívějších projevů Warshe.
Ekonom také podle svých slov souhlasí s Warshovým názorem, podle kterého by měla být rozvaha Fedu výrazně menší než nyní. Není to ale změna, které by mohlo být dosaženo během krátkého období a souvisí i se způsobem regulace. K vývoji vládního zadlužení v USA a vlivu na dolar pak řekl, že v delším období bude mít na celosvětovém poli rostoucí význam euro a čínské renminbi. V kratším období je pak důležité, aby došlo ke změně na straně vysokých rozpočtových deficitů americké vlády. Tomu ale podle experta brání voliči. Jak?
Rogoff se domnívá, že američtí voliči v současné době neuvěří politikům, pokud by hovořili o nutnosti snižovat deficity a konsolidovat dluhy „Neuvěří vám, nebudete zvoleni. Takže myslím, že přijde nějaká forma dluhové krize, finanční represe, inflace, možná něco dramatičtějšího. A nejsme v tom sami. K dluhovým krizím přitom nutně docházet nemusí, ukazovala na to třeba Argentina, když jsem působil v MMF,“ dodal ekonom.