Prodlužující se krize kyperského bankovního systému se začíná vážným způsobem dotýkat vztahů EU-Rusko. Nelibost vůči dosavadnímu přístupu západních věřitelů v čele s eurozónou včera vyjádřil ruský premiér Dmitrij Medveděv, když počínání skupiny ministrů financí (eurogroup) přirovnal ke „slonu v porcelánu“.
Rusům na Kypru hodně záleží. Vlastní zhruba třetinu z celkových vkladů ve výši 68 mld. EUR v tamních bankách. Přes ostrov do Ruska navíc v obou směrech ročně protékají desítky miliard EUR kontrolované holdingovými společnostmi, které poté peníze rozesílají po celém světě. Významnou roli kyperské banky hrají i při financování ruského realitního sektoru. Podle kalkulací Centra makroekonomického výzkumu Sberbank se Rusové na zdanění vkladů měli podle poslední verze záchranného plánu podílet ze 40 %.
Návrh eurogroup byl však v úterý odmítnut, a kyperští představitelé tak museli začít pracovat na záchranném „plánu B“. Ministr financí Michael Sarris se včera spolu s dalšími kolegy z kabinetu vydal na misi do Moskvy, od níž si sliboval příslib alespoň nějaké finanční pomoci. Jenže jednání s ruskými představiteli zkrachovala už dopoledne.
Podle oficiální verze Sarris požádal o prodloužení splatnosti úvěru 2,5 mld. EUR, poskytnutého v roce 2011 na čtyři a půl roku, a navrch ruskou vládu prosil o 5 mld. EUR. Jednání nejdřív probíhala na ministerstvu financí s šéfem rezortu Antonem Siluanovem. Poté se kyperská delegace vydala k vicepremiérovi Igoru Šuvalovovi. Podle zdrojů deníku Kommersant obeznámených s průběhem rozhovorů byl Sarris nepříliš dobře připraven. Neměl prý pro ruskou stranu prakticky žádný konkrétní návrh. „Neměli nic, o čem by se dalo nějak věcně jednat,“ tvrdí jeden z vládních zdrojů. Další tuto verzi potvrzuje a dodává, že Sarris podle všeho neměl ani přesnou představu o tom, jakou částku bude Kypr potřebovat pro přežití v nejbližších dnech.
Další zastávkou kyperské záchranné výpravy bylo ministerstvo energetiky, avšak informace o tomto kole jednání jsou skoupé. Sarris pouze prohlásil, že vážnost a složitost situace ostrovního bankovního systému dosud nebyla správně odhadnuta. Návštěva rezortu energetiky byla zajímavá zejména kvůli dřívějším spekulacím o tom, že další úvěr bude Moskva podmiňovat vydáním licencí k podmořským zásobám ropy a plynu kolem Kypru.
Ruský plynárenský gigant Gazprom včera tuto informaci popřel s tím, že kyperským úřadům žádné nabídky nepředkládal. Taková forma výměnného obchodu by vyžadovala týdny na vyjednávání podmínek; Kypr potřebuje problém nesolventnosti svých bank vyřešit do několika dnů. Předchozí rusko-kyperská jednání o prodloužení splatnosti záchranného úvěru byla ukončena loni v listopadu.
Zdroje deníku Vedommosti uvádí, že Sarris na jednáních prezentoval řadu návrhů, včetně nabídek na prodej podmořských ložisek plynu, avšak ruskou stranu jimi příliš nezaujal.
Kyperská televize také v úterý večer informovala, že do Moskvy přiletěl management Cyprus Popular Bank (na ostrově podniká pod značkou Laiki), banky, jež musela být v roce 2012 de facto znárodněna, poté co vládu požádala o rekapitalizační injekci ve výši 1,8 mld. EUR. Právě hrozící krach Laiki přinutil kyperské představitele, aby se s žádostí o pomoc obrátili na EU a MMF. O banku měl zájem ruský státem kontrolovaný finanční ústav VTB, avšak jeho vedení včera večer akviziční záměr popřelo.
V průběhu dne se objevovaly známky rostoucího napětí mezi EU a Ruskem. Unie nechce, aby Nikósie byla odkázána jen na ruské peníze, jelikož se bojí ztráty vlivu na ostrově. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Kypr by měl jednat o pomoci pouze s představiteli „trojky“ (MMF, EU, ECB). Oba hráči se na kompromisu mohli dohodnout na dnešním summitu EU-Rusko v Moskvě, avšak přední evropský komisař Olli Rehn právě kvůli Kypru svoji účast na summitu zrušil. Na schůzku nicméně dorazí předseda Evropské komise José Barroso, který ale s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v poslední době příliš vřelé vztahy nemá.
Kreml podle všeho nabídky Kypru tolik nezajímají a hodlá svůj vliv na ostrově použít hlavně jako trumf při vyjednávání s EU. Zájem na společné dohodě o záchraně by tu byl, avšak musela by být připravena v takovém formátu, který by Rusku přinesl „politické a ekonomické dividendy,“ tvrdí zdroj blízký prezidentské administrativě. Problém přitom není ani tak v tom, jakou část pomoci poskytne Rusko a jakou eurogroup. Za spoluúčast by Rusové mohli požadovat například ústupky v otázkách liberalizace energetického trhu v rámci tzv. třetího balíčku, který hodně komplikuje život Gazpromu v Evropě.
(Zdroje: Kommersant, WSJ, Reuters)