Kypr se snaží najít cestu k odvrácení státního bankrotu poté, co jeho parlament odmítl kontroverzní nabídku pomoci od eurozóny. Podle vládních zdrojů agentury AP je již připraven alternativní plán s účastí Ruska, který by měl zajistit splnění podmínek pro získání mezinárodní pomoci. Zdroje Bloomberg tvrdí, že součástí plánu bude nová verze zdanění vkladů v kyperských bankách. Ty každopádně neotevřou dříve než v úterý. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy.
Nový plán prý bude ve čtvrtek předložen vedoucím představitelům politických stran. Ještě ve stejný den by o něm měl hlasovat kyperský parlament. Ten v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).
Kyperský ministr financí Michalis Sarris nyní jedná v Moskvě s ruským protějškem Antonem Siluanovem. Zatím žádné dohody nedosáhl, ale nehodlá se vzdát. Po včerejším prvním dni jednání budou rozhovory pokračovat i dnes. "Zůstaneme tu, dokud nebude dosaženo nějaké dohody," prohlásil Sarris.
Rusku se příliš nelíbil záchranný plán eurozóny, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes uvedl, že snahu o vyřešení kyperské finanční krize provázely "všechny možné chyby". Podle něj je zapotřebí k otázce přistupovat "promyšleně" a dbát na to, aby nepoškodila vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií. Vytkl EU, že nepřizvala Rusko k vyjednávání s Kyprem o záchraně ostrova před bankrotem.
Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem se dnes nechal slyšet, že záchranná půjčka přesahující 10 miliard EUR od Trojky či další úvěr od Ruska by pro Kypr nebyly základnou pro budoucí stabilní růst. Učitá forma zdanění vkladů potom podle jeho názoru ve finálním plánu nevyhnutelná.
Banky a burza zavřeny až do úterý
Kyperské banky jsou zavřeny od začátku týdne kvůli obavám z hromadného vybírání vkladů. Centrální banka dnes uvedla, že zůstanou zavřeny také ve čtvrtek a v pátek. Otevřeny by tak měly být nejdříve v úterý, protože v pondělí bude na Kypru státní svátek.
Dnes ani zítra neotevře ani kyperská akciová burza. Dle dnes ráno vydaného prohlášení tak chce prý zajistit své hladké fungování a ochránit investory v období nejistoty ohledně zdanění bankovních vkladů.
Podle předchozího plánu měly být banky otevřeny ve čtvrtek. Po sobotním oznámení dohody o pomoci spojené se zdaněním vkladů Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat peníze. Kyperská centrální banka ale již dříve podnikla kroky vedoucí ke zmrazení peněz odpovídajících výši daně na účtech kyperských bank.
Zavedení daně ze vkladů vyvolalo protesty nejen v zemi samotné, kde střadatelé chtějí vybírat své vklady, ale i ve světě, neboť jde proti logice pravidla pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur.
Kypr je na tahu
Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Nikosem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Pozornost dnes upoutala rovněž zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před víkendovým rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).
Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Problémy Kypru podle Evropské komise souvisejí s jeho přebujelým bankovním sektorem, který je několikanásobně větší než jeho HDP. Svou vinu má prý i předchozí prezident Demetris Christofias, který podle EK oddaloval řešení celé situace.
Německá kancléřka Angela Merkelová včera vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. "Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.
Ultimátum ECB
Tlak na Kypr vystupňovala ECB. Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat dlouhodobě peníze bez komplexního záchranného plánu, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.
Dnešní prohlášní již dává konkrétní ultimátum. Evropská centrální banka bude kyperským bankám poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí, pokud nevstoupí v platnost záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Kyperské banky jsou na nouzovém financování od ECB silně závislé. ECB již v červnu přestala přijímat kyperské státní dluhopisy jako záruku, což kyperským bankám zkomplikovalo přístup k běžnému financování od ECB
Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.
(Zdroj: čtk, AP, Reuters,Bloomberg)