Obrázky z kyperských ulic obletěly svět. Mohutné protesty proti zdanění úspor a jásot po odmítnutí záchranného plánu, které "ponechává Kypr jeho lidu" a podobně. Skoro to vypadá jako vítězství ve spravedlivém boji za drobného střadatele, jenže zprávy z posledních dní svědčí o něčem jiném.
Informace z jednání o záchranném plánu nejsou úplně jednotné, jednotlivé strany po kritice na sebe navzájem házejí odpovědnost za výsledek. Pokud se ale dá věřit zástupcům ECB a Německa, Trojka stanovila požadovanou částku, kterou má Kypr vybrat na jednorázové dani. Původní dohoda navíc obsahovala, že vkladatelé mají dostat kompenzaci (i když asi dost chabou) v podobě akcií bank. Rozdělení daně na úspory by pak bylo na kyperské vládě. Byly prosazeny daně i na malé úspory, což by znamenalo menší zátěž pro ty, jejichž vklady jsou velké. Dává to smysl - odradit velké zahraniční subjekty je snazší a následné důsledky větší.
Kyperská vláda nyní jedná s Ruskem o alternativním záchranném plánu. Je jasné, že k tomu, aby Rusové převzali a sanovali kyperské banky, budou žádat i něco navíc. Hovoří se o podílech na podmořských ložiscích plynu. Parlament tedy rozhodl, že nechce sáhnout lidem na úspory, ale vláda jim chce osekat výnosy z nerostného bohatství. To první by dolehlo jak na domácí, tak na zahraniční vkladatele, to druhé se cizích firem a vkladatelů nedotkne.
Pokud je Kypr ochoten řešit svůj problém takovým prodejem aktiv, proč ložiska plynu nenabízel ve standardním tendru či se nedohodl s evropskou či americkou firmou a nezapojil takový obchod do záchranného plánu (vedle dalších dohod o privatizaci)?
Perličkou k tématu boje o drobného střadatele jsou pak zprávy o tom, že si kyperští politici krátce před návrhem na řešení odvedli ze země do zahraničí velmi pěkných 4,5 miliardy euro.
Vypadá to tak, že pro kyperské politiky není nepředstavitelné ani tak osekání úspor, jako spíše změna modelu daňového ráje s neprůhlednými finančními toky, který chce eurozóna prosadit. O takovém záměru svědčí opatření jako zvýšení firemních daní nebo zmenšení bankovního sektoru, která obsahoval původní návrh.
Kypr je malý a expozice eurozóny na něj taktéž. Dluhopisové trhy se od největších otřesů už hodně zklidnily, k čemuž přispěly nové programy ECB. Německo má před volbami. Politici v eurozóně tak usoudili, že se situace dá využít k omezení problému s únikem daní na Kypr a praní špinavých peněz. Plán vcelku smysluplný, kdyby se nezadrhl na "nedorozumění“ s malými vklady.
Na druhou stranu právě tato záležitost zřejmě nakonec zajistí, že eurozóna aspoň v tomto bodě svého dosáhne. Atraktivita Kypru jako daňového ráje hluboko poklesla. Ačkoli se tamní politici ještě snaží, realita je už dál. Žádná z alternativ k dohodě s Trojkou pozici Kypru nevylepší, právě naopak.
Další zprávy k vývoji situace na Kypru a podmínkách záchranné pomoci eurozóny naleznete v Tématu týdne
