Aktualizováno I když se vojenským vítězem války v Iráku staly Spojené státy, v ekonomické sféře konflikt přinesl triumf sousednímu Turecku. Každý druhý zahraniční obchod v severní části Iráku, ovládané Kurdy, vlastní turečtí podnikatelé. Nyní by vzájemná provázanost mohla dosáhnout ještě vyšší úrovně.
Turecko hodlá s ruskými a americkými těžařskými společnostmi podepsat sérii kontraktů o společném průzkumu a rozvoji ložisek ropy a plynu v severním Iráku. Na seznamu tureckých partnerů je například energetický gigant Mobil, který se před nedávnem stáhl z jižní části Iráku, jen aby mohl nerušeně pokračovat v perspektivnějších aktivitách v poloautonomních kurdských oblastech.
Centrální vláda v Bagdádu, která se ještě s Kurdy nedohodla na dělení příjmů z nerostného bohatství, smlouvy mezi úřady v kurdském Irbílu a ropnými koncerny neuznává a zakazuje společnostem působícím na jím ovládaném území provozovat těžbu a průzkum v iráckém Kurdistánu bez jejího svolení. Kurdové ale těžařům nabízí mnohem výhodnější daňové podmínky, takže se řada společností včetně Exxonu raději vydává na sever a licence vydané Bagdádem prodává. Jsou mezi nimi , či něfť.
Podle tureckých představitelů se nyní jedná o partnerství s těmito společnostmi. Dále by mohly turecké firmy ohlásit sérii dalších kontraktů v iráckém Kurdistánu. Ropou a plynem oplývající region je v poslední době v centru pozornosti Ankary. Turkům se před několika měsíci podařilo uzavřít historickou dohodu o příměří s Kurdy na vlastním území, k níž se připojili jak politici, tak militantní skupiny na jihovýchodě země, s nimiž turecká armáda bojuje desítky let.
Díky dohodě, v jejímž rámci bude Kurdština povolena ve školách, na úřadech a před soudy, se otevírá prostor pro spolupráci s Kurdy v sousedním Iráku, jelikož se Ankara nyní nemusí obávat dopadu jejich větší autonomie. Bagdád ale utužením partnerství nijak nadšený není.
Spojené státy tlačí Bagdád a Irbíl ke kompromisu, ale po odchodu amerických jednotek z Iráku v prosinci 2011 k pokroku ve vyjednávání nedošlo, napětí naopak vzrostlo. Turecký premiér Redžep Erdogan na nedávné návštěvě ve Washingtonu oznámil, že vzhledem k potenciálu severoiráckých projektů jeho země nemůže zůstat stranou.
Až dosud hrálo Turecko roli odběratele a převozníka kurdských ropných exportů. Z polí kolem Kirkúku vede ropovod až k břehům Středozemního moře v tureckém Ceychanu. Nyní se země hladová po energetických surovinách může aktivně zapojit do jejich těžby v severním Iráku.
Ankara musí dovážet 97 % své ropné spotřeby. Část plyne z problematického Íránu.
(Zdroje: FT, Reuters, Today´s Zaman)