Aktualizováno Sněmovna schválila vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v nových elektrárnách uvedených do provozu od příštího roku. Poslanci do novely při dnešním schvalování vložili požadavek, aby příjemci podpory museli od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu. To má pomoci odkrýt vlastníky elektráren. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu. Poslanci často poukazovali na stížnosti firem, kterým kvůli vysokým nákladům na elektřinu hrozí ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické potíže.
Návrh ukončí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku. Poslanci ale vložili do novely přechodné období, které se se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona.
Poslanci ale podpořili návrh Robina Böhnische (ČSSD), aby se ukončení podpory netýkalo vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů.
Poslanci podpořili i návrh, se kterým přišel původně předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) a který má odkrýt vlastníky elektráren. Podporu podle něj nemá dostat například akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má i jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích, kteří drží víc než deset procent jejích akcií.
Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu.
Snižuje i odvod solární daně z dosavadních 26 procent na deset procent. Solární daň se nově bude vztahovat na solární elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010 a bude trvat stejnou dobu, po jakou bude trvat právo na podporu.
Solární daň se ale nelíbí zástupcům fotovoltaiky. "Sněmovna bude hlasovat o návrhu, který je pravděpodobně v příkrém rozporu s platnými zákony," uvedl ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Zavedení daně podle něj naruší zákonem garantovanou návratnost investic u všech projektů a zhruba u 30 procent elektráren z roku 2010 poškodí jejich hospodaření natolik, že bude hrozit jejich krach.
Poslanci nepodpořili návrh Karla Šidla (KSČM), který navrhoval zvýšit hranici pro osvobození od solární daně ze současných 30 na 300 kilowatt instalovaného výkonu.
Poslanec TOP 09 Jan Husák varoval, že zastropováním ceny se dopady financování podpory přesunou do státního rozpočtu. Také exministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil že podpora bude úplně stejná, ale zákon jen změní složení těch, kdo ji platí.
Novela nyní zamíří do Senátu. Pokud by ji Senát zamítl, nebo vrátil poslancům s pozměňovacím návrhem a Sněmovna by už kvůli svému rozpuštění nestačila o zákonu rozhodnout, legislativní pouť předlohy by skončila a už by se o ní nejednalo.
Ekologové a solární sdružení kritizují novelu zákona o obnovitelných zdrojích, kterou dnes schválila Sněmovna. Norma podle nich zastaví podporu pro ekologicky šetrnou výrobu elektřiny a naopak zachová dotace na spalování uhlí, plynu a odpadu. Naopak zástupci energeticky náročného průmyslu novelu vítají, pomůže podle nich zachovat konkurenceschopnost českých firem.
"Zákon rozhodně nekončí s dotovanou elektřinou. Ukončuje pouze podporu projektům čisté obnovitelné energie pro obce a domácnosti a naopak pokračuje v dotacích pro velké firmy, které provozují spalovny odpadů nebo uhelné elektrárny," řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. "Pokud zákon schválí i Senát, dál to posílí fosilní barony, kteří vydělávají miliardy na prodeji stále dražšího plynu, ropy a uhlí. Zákon jim zajistí další státní dotace a naopak rodinám a obcím zkomplikuje možnost se od fosilních paliv odstřihnout," doplnil.
"Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se paradoxně stane z legislativy na rozhýbání čisté energetiky dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu," uvedly ve společném prohlášení Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO).
Obě organizace kromě samotného zastavení provozní podpory pro nové obnovitelné zdroje kritizují i prodloužení platnosti takzvaného solárního odvodu pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce 2010. "Propočty ekonomiky fotovoltaických elektráren potvrzují, že již současný tříletý solární odvod v kombinaci s dalšími opatřeními, jako je třeba zrušení daňových prázdnin, posunul návratnost fotovoltaických elektráren na státem garantovaných 15 let. Jednoduše zde není další prostor pro prodlužování retroaktivních kroků, negativně ovlivňujících státem garantované podmínky," uvedla ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.
Naopak průmysl novelu vítá. "Český průmysl platí za obnovitelné zdroje nejvyšší poplatky ze všech evropských zemí," uvedl generální ředitel hutního podniku ArcelorMittal Ostrava Tapas Rajderkar. "Zastropování a snížení poplatků je pro český průmysl pozitivní signál, první krok ve snaze pomoci zachovat jeho konkurenceschopnost."
(Zdroj: čtk, ČT)