Plány na zavedení povinné minimální mzdy a posílení sociálního systému, o kterých nyní v rámci rozhovorů o vytvoření nové koaliční vlády jednají němečtí politici, by ohrozily konkurenceschopnost Německa. Uvedl to dnes nový šéf německého svazu zaměstnavatelů (BDA) Ingo Kramer.
Německá centrální banka již v pondělí varovala před zavedením minimální mzdy, s kterou by podle ní byla spojena "významná rizika pro zaměstnanost". Německá sociální demokracie (SPD) v rámci jednání o koaliční vládě s CDU/CSU požaduje stanovení minimální mzdy na 8,5 eura (asi 230 Kč) za hodinu. To je podle centrální banky příliš vysoká úroveň, které v současnosti nedosahuje zhruba šestina zaměstnanců.
Kramer podle agentury Reuters upozornil, že například dlouhodobě nezaměstnaným lidem bez kvalifikace by za navrhovanou minimální mzdu v mnoha odvětvích a regionech nikdo žádnou práci nenabídl.
V rámci koaličních jednání se diskutuje také například o zvýšení důchodů pro matky, jejichž děti se narodily před rokem 1992, anebo o opatřeních, která by podpořila zájem o předčasné odchody do důchodu.
Německo v poslední době čelí kritice, že svou silnou orientací na export a vysokými obchodními přebytky poškozuje ostatní ekonomiky. Podle kritiků by Německo mělo podpořit domácí poptávku, a to například prostřednictvím vyšších mezd.
Tempo růstu německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalilo na 0,3 procenta z 0,7 procenta v předchozích třech měsících. Za růstem ekonomiky stála zejména domácí poptávka, zahraniční obchod naopak hospodářský růst zbrzdil. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem.