Rusnokova vláda v demisi se podle premiéra nejspíš bude zabývat limity těžby hnědého uhlí na Mostecku. Vládní usnesení, které chrání obce na Mostecku před rozšířením těžby, považuje předseda vláda Jiří Rusnok za vyčpělé a překonané. Řekl to při dnešní návštěvě Mostecka. Na dotaz ČTK, zda je variantou zrušení dotčeného usnesení, premiér řekl: "Žádné varianty se nevylučují."
Obce podle Rusnoka dostatečně chrání horní zákon. "Samotné limity, usnesení vlády, jsou dneska překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. My se celou situací budeme zabývat včetně limitů," doplnil Rusnok.
Usnesení o limitech těžby podle premiéra se musí situace kolem limitů vyřešit rychle, jinak hrozí úbytek pracovních míst. "Tady díky hornictví má práci několik tisíc lidí přímo a další násobek lidí má práci nepřímo. Pokud tyto činnosti přestanou fungovat, ta práce tady nebude a nevznikne jinde tak rychle a v takovém rozsahu," řekl Rusnok.
Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který prolomení limitů dlouhodobě podporuje, vyjádření premiéra Ruskoka přivítal. "Jsem také rád, že vláda pochopila, že se nejedná jen o zaměstnance lomu ČSA, ale že se jedná o tisíce dalších lidí, kteří jsou na těžbě závislí a při té sociální situaci, kterou tady v celém Podkrušnohoří máme, si málokdo umí představit, co by tady mohlo vzniknout," řekl ČTK Bubeníček.
Vlnu nevole vyvolalo premiérovo vyjádření u zástupců obcí, kterých by se v případě prolomení limitů těžba bezprostředně dotkla. Starosta Litvínova Milan Štovíček označil Rusnokova slova za podraz na obyvatele Ústeckého kraje. "Já osobně to chápu jako vůbec největší podraz na zdejší lidi po roce 1989. Tohle si dovolily jen totalitní vlády v minulosti, že obětovaly tento kraj a zdejší lidi na úkor nějakých výdělků," řekl ČTK Šťovíček.
Podle místostarosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (SZ) by o tak závažném kroku neměla rozodovat vláda v demisi. "Vláda, která se vůbec nikomu nezodpovídá kromě Miloše Zemana a různých energetických a jiných lobby, taková vláda by neměla přijímat žádná taková rozhodnutí," řekl Buřt ČTK. Podle Buřta limity obce nejen chrání, ale umožňují také jejich rozvoj. "Obce, které leží v chráněných ložiskových územích nebo dobývacích prostorech, můžou díky limitům vůbec něco dělat. Můžou územně plánovat, můžou něco stavět, obnovovat. Ve chvíli, kdy by limity padly, neexistoval by žádný nástroj, který by umožnil jejich rozvoj," vysvětlil Buřt.
Zástupci dotčených chtějí v následujících týdnech s premiérem jednat. "Pokud se limity těžby prolomí, tak to bude velmi výrazné zhoršení životních podmínek v Ústeckém kraji a konec rozvoje Litvínova. Bude to odliv mladých vzdělaných lidí, zhoršení životního prostředí, bude to pokles ceny nemovitostí," doplnil Šťovíček.
Premiérovy výroky odsoudili také ekologové. "Limity chrání domovy tisíců obyčejných lidí před zbouráním a garantují rozvoj Ústeckého kraje bez devastace krajiny i zdraví místních lidí, kterou způsobují povrchové velkolomy" řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí se nedávno při návštěvě Ústeckého kraje vyslovil jednoznačně prezident Miloš Zeman. "Důvody, proč zastávám potřebnost prolomení těžebních limitů, jsou tyto: Za prvé, bez jejich prolomení by došlo k postupné ztrátě až 8500 pracovních míst," řekl Zeman před necelým měsícem s tím, že by to zejména na Mostecku byla "téměř tragédie".
Dále se Zeman domnívá s ohledem na kvalitu uhlí, které se dnes nachází například pod obcemi Horní Jiřetín, by vytěžení tohoto surovinového bohatství vedlo k tomu, že by Česká republika v budoucnosti byla podstatně méně závislá na vnějších energetických zdrojích. Za třetí důvod označil změnu horního zákona, po níž není možné nikoho nedobrovolně vyvlastnit. Těžební společnosti se proto musejí domluvit s vlastníky nemovitostí v daných místech, a musejí jim tak nabídnout "podmínky, které by pro tyto vlastníky byly výhodné."
O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl letos v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by bylo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
(Zdroj: ČTK)