Zadlužení místních samospráv v Číně za poslední tři roky prudce vzrostlo o téměř 70 procent. Zpráva, kterou dnes zveřejnila čínská státní auditorská společnost, ukázala, že místní samosprávy na konci letošního června přímo dlužily nebo ručily za dluh v objemu 17,7 bilionu jüanů (58 bilionu Kč). Na konci roku 2010 tato částka činila 10,7 bilionu jüanů.
Zpráva přichází po varování od ekonomů, že rostoucí dluh by mohl ohrozit ekonomický růst Číny. Představitelé vládnoucí komunistické strany si mezi své priority již zařadili i snahu dostat zadlužování pod kontrolu.
Při zahrnutí dluhu centrální vlády celkový dluh země na konci června činil 30,3 bilionu jüanů (99,2 bilionu Kč). To je asi 58 procent hrubého domácího produktu. Navzdory prudkému růstu je tento údaj hluboko pod Japonskem, kde dluh činí 240 procent HDP. V problémovém Řecku zadlužení dosahuje 160 procent HDP.
Čína je nyní uprostřed snah snížit závislost své ekonomiky na zahraničním obchodě a investicích financovaných dluhem a místo toho zvýšit podíl domácí spotřeby na ekonomickém růstu. Výdaje domácností však rostou mnohem pomaleji, než vláda čekala, což přimělo Peking podpořit ekonomický růst výdaji na výstavbu železnic a další projekty. Vysoký podíl na dluhu tak mají výdaje na nová letiště a na další veřejné práce, které jsou součástí stimulačního programu. Tento program pomohl Číně k rychlému oživení z finanční krize v roce 2008.
Místní samosprávy si půjčují rovněž na zaplacení provozu škol a další sociální programy, které slíbily, avšak nedostávají na ně peníze od centrální vlády. Vlády si rovněž nově půjčují kvůli tomu, aby mohly splatit starší úvěry.
Čínská centrální banka se snaží rozptýlit obavy z vysokého dluhu a tvrdí, že současný dluh je zvládnutelný. Ekonomové se však domnívají, že rapidní růst dluhu je pro finanční systém nebezpečný. Zvláště v případě vysokého zadlužení místních samospráv, protože tyto peníze se používají na výstavbu veřejné infrastruktury, která není výnosná, a je pak problém dluh splácet, napsaly agentury AP a Reuters.