Případná snaha Evropské centrální banky nastartovat uvnitř měnového bloku hospodářský růst skrze masivní programy kvantitativního uvolňování bude neúspěšná. Alespoň to vyplývá z průzkumu mezi 32 ekonomy oslovenými listem Financial Times.
Z výzkumu vyplývá, že celkem 26 ekonomů počítá se spuštěním nákupu aktiv ECB v letošním roce, když autorita zareaguje na deflační tlaky, které se stupňují s prudkým poklesem v cenách ropy. Celkový objem nákupů by se podle průměrných odhadů měl vyšplhat na 500 mld. EUR. Peníze by pak měly být použity na nákupy vládních, ale také korporátních dluhopisů. Již dříve prezident ECB Draghi uvedl, že cílovou hodnotou při nafukování rozvahy je hodnota okolo 3 bilionů EUR. I přes masivní odhadovaný objem prostředků se většina respondentů obává, že růst a inflace zůstanou utlumené i v případě, že k další měnové podpoře dojde.
Ekonomové se však domnívají, že by QE mohlo přinést požadovaný vliv v případě, kdyby bylo zemím umožněno deficitní financování veřejných programů, proti kterým se však dlouhodobě ostře vyhrazuje hlavní evropský hráč Německo. S fiskálním uvolněním by mohla být stimulována investiční aktivita a také spotřeba, které v kombinaci se slabším eurem podporujícím hodnotu čistého exportu mohou matný růst v eurozóně rozhýbat.
Navzdory odhadům ekonomů by QE mohlo podpořit valuace vybraných akcií. Již dříve se spekulovalo, že by výrazná část prostředků mohla zamířit na nákupy dluhopisů zemí z periferie. Jedním z beneficientů by v takovém případě mohly být například zdejší bankovní domy, které by těžily z poklesu rizikové prémie a potažmo tedy diskontního faktoru. Stejně tak by se s největší pravděpodobností jednalo o podpůrný signál pro cílované dluhopisy.
Zdroj: FT