Hermes: Rusku chybí to, co mají USA i Čína

Když se Vladimír Putin dostal v roce 2012 zpět k moci, měl kolem sebe auru šachisty, který dovede naplánovat každý svůj tah. Západ se proti němu zdál takticky pozadu a zranitelný. Když byly ceny ropy na 100 dolarech za barel, ruská vládní pokladna přetékala penězi a její podpora se neustále zvyšovala. Jak rychle se ale věci mění. Nyní leží kurz rublu nízko, sankce si vybírají svou daň, spojenců mnoho není a recese je krutější než ruská zima. Zdá se, že Vladimír Putin přecenil své schopnosti. Je možné, že Rusko se z rozvíjejícího se trhu mění na trh zaostávající.

Jednání v Minsku přinesla trhům určitou úlevu, my ale zůstáváme opatrní. Situaci můžeme srovnávat s dohodou a mírovým plánem ze září 2014. Problémy s prosazením dohody může mít i ukrajinská strana. K tomu se přidávají složité logistické otázky včetně způsobu stahování ruských zbraní z oblastí konfliktu. Samotné Rusko čelí řadě problémů. Rozvíjející se či nový trh je takový trh, který se snaží o dosažení západních standardů. Pro řadu lidí byl pokrok zemí, jako jsou Čína a Rusko, považován za nevyhnutelný. Ale ne všechny rozvíjející se země postupují stejně a některé z nich si mohou vybrat i jiný směr. Zdá se, že se to týká právě Ruska.

Podle nás je namístě se ptát, zda je Rusko vůbec trhem. Vypadá to, že vláda vnímá obchodované společnosti a jejich management jako něco, s čím si může volně pohrávat. Je tak problematické hovořit o nějaké konvergenci k západním standardům. Nedochází také k žádné modernizaci, zvyšování efektivity, přílivu zahraničního kapitálu a posilování institucí vládou práva. Občas se posun pozitivním směrem objeví, ale dlouhodobý výhled je zastíněn kulturou kleptokracie, návratem k militarismu a zastaralou strukturou průmyslu.

Budou období, kdy si Rusko povede dobře. Může se tak stát i letos díky nízké valuaci a sentimentu. My držíme Norilsk a Mail.ru, ale celkově jsou naše ruské pozice podvážené a je těžké si představit, že tato země půjde cestou, jakou se ubíral třeba Tchaj-wan či Korea. V následujících letech je pravděpodobná stagnace. Nemá to nic společného s tím, že by Spojené státy chtěly dosáhnout hegemonie. Je to pouze o neschopnosti ruské vlády diverzifikovat domácí ekonomiku. Martin Luther King jednou řekl, že pokrok není samozřejmostí, ale stojí na lidské snaze. Rusko by tak muselo mít optimistickou vizi a rozhodnost. Za současné vlády neexistuje politická vůle k modernizaci ekonomiky a dosažení globální konkurenceschopnosti. Nenalezneme ani optimismus a přesvědčení o úspěchu, které jsou tak patrné třeba v USA nebo v Číně.

Autorem je Gary Greenberg z Hermes Investment Management.

Zdroj: FT, BeyondBrics