Proč Rusové tak nenávidí Spojené státy

Jednoho teplého srpnového večera jsem seděla v restauraci se třemi vysokoškolsky vzdělanými Ruskami. Chtěla jsem se jich zeptat na pár běžných otázek týkajících se jejich země, ale hovor se nakonec vždy stočil ke Spojeným státům. „USA se nás snaží obklíčit,“ tvrdila Kristina Donets s tím, že její země „se konečně dostala ven z chaosu a Američanům se to nelíbí“. Já sama jsem pracovala v Moskvě od roku 1997 a současné změny jsou v mnoha ohledech pozitivní. Dobře to shrnula jedna moje známá, která říká, že „dnes už si nemusíme umývat staré igelitky“. Její malý plat se od roku 1997 hodně zvýšil a mohla tak poprvé v životě jet na dovolenou do zahraničí. Je tu ale i temnější stránka změn.

Ruská společnost se začíná chovat jako teenager, který se neustále prohlíží v zrcadle, přemýšlí jen o sobě a neustále se brání proti domnělým útokům. Je to podobné, jako když v Berlíně ve dvacátých letech minulého století rostl pocit, že Němci jsou oběti. Tento pocit byl také založen na údajném nepřátelském chování jiných a jeho nejhlubší kořeny pramení z pocitu vlastní důležitosti. V Berlíně dvacátých let tak vývoj směřoval k nacismu, v současném Rusku se cílem podobných pocitů stává řada subjektů od Ukrajiny přes homosexuály, mléčné výrobky z Evropy až po Spojené státy.

Někteří Rusové se domnívají, že jejich země konečně řekla Spojeným státům „ne“. Za vzájemnou nevraživostí těchto dvou zemí samozřejmě stojí historický vývoj daný i jejich rivalitou během časů Sovětského svazu. Kritickými body byla také období, kdy se Spojené státy více angažovaly ve světovém dění, jako například při bombardování Srbska v roce 1999 či během invaze do Iráku. V současné době je ale podle Levada Analytical Center ruský postoj vůči Spojeným státům nejhorší od pádu Sovětského svazu, ke kterému došlo před 24 roky.

Protiamerické nálady mohou nyní růst i kvůli státní propagandě, vůči které nejsou ani jinak cyničtí Rusové nijak zvlášť odolní. Ruské televizní kanály nyní vlastně vysílají jedno a to samé – v podstatě všechny problémy, kterým Rusko dnes čelí, jsou odrazem sporů s Američany. A téměř všechny domácí nepokoje jsou vyvolány americkými tajnými službami. Lev Gudkov z Levada Analytical Center shrnuje všeobecně rozšířený postoj následovně: „Amerika nás chce zničit, ponížit a vzít nám naše přírodní zdroje.“ Nikdo se ale podle něho neobtěžuje s vysvětlováním, proč by si to měly Spojené státy skutečně přát.

Invaze na Krym rozdělila řadu ruských přátelství i rodin. Gudkov říká, že on sám se cítil jako „Žid v hitlerovském Německu“, když proti ní protestoval. Má ale Kreml nějakou ucelenou strategii? Řada ruských liberálů, se kterými jsem hovořila, tvrdí, že ne. Putin a jeho blízcí se podle nich jen potácejí od jedné krize do druhé. Jak jinak vysvětlit třeba zákaz dovozu potravin ze zahraničí, který zvedl domácí inflaci? Nebo invazi na Krym, která jej zbavila velké části turistů a Moskvu zatížila značným objemem nových závazků?

Gudkov tvrdí, že silně negativní postoje vůči USA nejsou permanentním jevem. Jde mnohem více o problém samotných Rusů, než o odraz toho, jak se Spojené státy chovají. Otázkou ale stále zůstává, kam současný stav povede. Alexandr Jeremejev, který v Moskvě podniká v oblasti internetu, v souvislosti s tím říká: „Neustále se musíme proti někomu sjednocovat – proti USA, Evropě, pak snad i proti sýrům.“ Hovoří o tom, že zvažuje odchod z Ruska a dodává: „Mám přátele, kteří tvrdí, že podnikání v Rusku je velmi dobré. Ale víte, co mají všichni společného? Mají zahraniční pasy.“

Autorkou je Sabrina Tavernisesept.

Zdroj: NYTimes