Ať už obchodujete akcie, měnové páry nebo komodity, důsledné sledování důležitých makroekonomických událostí by nemělo být v žádném případě opomíjeno. Fundamentální informace, které jsou v pravidelné periodicitě zveřejňovány buď státními autoritami, statistickými úřady či soukromými organizacemi, jsou totiž velmi důležitým hybatelem trhu a často mají kurzotvorvnou povahu.
Fundamentální události můžeme rozdělit do dvou kategorií. Jsou to makroekonomická data, tedy pravidelně zveřejňované statistiky z ekonomiky. Ty si představíme v prvním a druhém díle tohoto seriálu, který v následujících dnech budeme zveřejňovat na stránkách Patria Online. Další kategorií jsou rozhodnutí o hospodářské politice. Sem lze kromě nastavení nástrojů měnové politiky obecně zařadit i komentáře zástupců centrální banky, v případě fiskálních otázek potom představitelů vlády. O těch bude řeč v díle závěrečném.
Mezi nejdůležitější makroekonomická data patří zveřejnění výše inflace, HDP, maloobchodních tržeb, osobní spotřeby, průmyslové produkce, nezaměstnanosti. Typický důsledkem zveřejnění důležité makroekonomické zprávy (pokud je překvapivá) bývá prudký pohyb trhu. Tento prudký pohyb však bývá často "přestřelený" a z krátkodobého hlediska následuje korekce v tomto přehnaném pohybu.
Příkladem za všechny může být pohyb na měnovém páru EURUSD, kterého jsme se dočkali v pátek 2. října 2015 po zveřejnění dat z amerického trhu práce ve 14:30 CET. Ihned po zveřejnění zprávy, kdy vyšlo najevo, že pracovní místa se tvoří velmi pomalu, dolar proti euru oslabil o téměř 160 bodů. O pár chvil později však dolaroví býci dokázali ztráty z podstatné části umazat a euru sebrali 120 bodů.
Z teoretického hlediska je také vhodné kombinovat technickou analýzu s makrodaty. Pokud například technický obrázek hovoří ve prospěch dlouhých pozic a fundamentální data vyjdou také dobrá, pravděpodobnost úspěšného obchodu v tomto směru vzroste.
Nyní se ale pojďme zaměřit na konkrétní veličiny, které by měli obchodníci sledovat na poli nezaměstnanosti:
Nezaměstnanost (Unemployment)
- jedná se o celkový podíl nezaměstnaných na pracovní síle
- nižší nezaměstnanost znamená lepší kondici ekonomiky
- výše nezaměstnanosti je zveřeňována každý první pátek v následujícím měsíci
Změna v počtu pracovních míst (Non-farm Payrolls)
- změna v počtu pracovních míst mimo zemědělství na území USA
- čím vyšší přírůstek pracovních míst, tím lepší kondice ekonomiky
- zároveň je zveřejněna také průměrná hodinová mzda
- zveřejňováno každý první pátek v následujícím měsíci
Žádosti o podporu v nezaměstnanosti (Jobless claims)
- nově evidované žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA
- rozlišujeme mezi pokračujícími a trvajícími žádostmi
- zvyšující se počet žádostí značí zhoršení kondice ekonomiky
- zveřejňováno v týdenní periodicitě vždy každý čtvrtek
ADP report v USA
- změna počtu pracovních míst v soukromém sektoru v USA (obdoba NFP)
- jedná se o data agentury ADP zpracovávající mzdy ve firemním sektoru
- zveřejňováno každou první středu v následujícím měsíci
Data z trhu práce jsou jedním z nejvýznamnějších hybatelů trhů. (Ne)zaměstnanost je totiž jedním ze základních stavebních kamenů mnoha dalších veličin ekonomiky. Zaměstnaní lidé pobírají mzdu, kterou spotřebovávají, spoří či investují. S rostoucí spotřebou rostou ruku v ruce maloobchodní tržby či průmyslová produkce, které jsou neméně důležitým indikátorem kondice ekonomiky. S těmito
Nesmíme však opomenout ani ostatní makrodata, která jsou s určitou pravidelností zveřejňována. Jejich dopad na trh je ale spíše menší a jejich vypovídající hodnota také nedosahuje takových úrovní, jako data výše uvedená.
Zásoby ropy a ropných destilátů v USA (Oil inventories)
- zásoby ropy v Cushingu v americkém státě Oklahoma mají klíčový vliv na cenu ropy
- pokud zásoby oproti předchozímu stavu poklesnou, znamená to zvýšení poptávky po ropě a potenciální růst ceny
- pokud naopak zásoby ropy rostou, ropa se v Cushingu hromadí a poptávka po komoditě oslabila
- ke zveřejnění zásob ropy dochází každý týden ve středu v 16:30, pokud byl některý den v týdnu svátek, tak se zveřejnění posouvá na čtvrtek 16:30
Prodeje nových domů (Home sales)
- zároveň jsou zveřejněna také další důležitá data z realitního trhu, jako například počet nově zahájených výstaveb či prodeje starších domů
- zveřejňováno s týdenní periodicitou každý týden ve čtvrtek
Stavební výdaje v USA (Construction cost)
- jedná se o data ze stavebního průmyslu (bytového i komerčního)
- data jsou zveřejněna jak za soukromou sféru, tak za veřejnou
- zveřejnění vždy každý první kalendářní den v následujícím měsíci
Index filadelfského Fedu (Philadelphia Fed index)
- index zachycuje průmyslovou aktivitu v oblasti
- hodnoty nad nulou značí ekonomickou expanzi, hodnoty pod nulou naopak zpomalující ekonomiku
- zveřejňováno každý třetí čtvrtek v aktuálním měsíci
Index Michiganské univerzity (Michigan index)
- index spotřebitelské důvěry měřený michiganskou univerzitou
- každý druhý pátek v aktuálním měsíci je zveřejňován předběžný údaj (P-reliminary), o 14 dní později pak finalizovaný údaj (F-inal)
Chicagský index národní aktivity (Chicago Fed National Activity Index)
- chicagský index měří ekonomickou aktivitu v oblasti
- zveřejňování indexu probíhá bez pevně stanovené periodicity, vždy však ve druhé polovině příslušného měsíce
Index ZEW v Německu
- jedná se o index, který měří hodnocení současné ekonomické situace, ale zejména té očekávané v nejbližší budoucnosti
- zveřejňování probíhá každé druhé úterý v měsíci
Index IFO v Německu
- index podnikatelského klimatu v Německu
- zveřejnění probíhá vždy koncem měsíce bez pevně stanovené periodicity
Index spotřebitelské důvěry (Consumer confidence)
- měřeno průzkumem mezi americkými a evropskými domácnostmi, index zahrnuje jak hodnocení současné, tak očekávané ekonomické situace
- v USA probíhá zveřejňování vždy poslední úterý v aktuálním měsíci
- v EMU je to vždy na konci příslušného měsíce (F-inal), přesně o týden dříve je zveřejněn první odhad (A-dvanced)
V příštím článku se zaměříme na data z produkce. Řeč bude tedy nejen o HDP, maloobchodních tržbách či objednávkách dlouhodobé spotřeby, ale také o měkkých indikátorech, jako je ISM či PMI.