ISIS má pod kontrolou většinu ropných polí v Sýrii a ropa je přitom zdaleka nejdůležitějším zdrojem příjmů těchto militantů. Jak se dostanou barely s ropou z jeho polí až ke konečnému spotřebiteli? Nejdůležitější pole ISIS jsou na východě Sýrie v provincii Deir Ezzor. Tamní těžba podle místních zdrojů dosahuje 34 000 – 40 000 barelů denně. ISIS má pod kontrolou pole Qayyara u Mosulu v severním Iráku, kde se těží asi 8 000 barelů denně. Tato ropa je ale většinou využívána v této lokalitě pro výrobu asfaltu.
V následující mapce jsou ropná pole vyznačena černými a šedými body. K tomu jsou vyznačeny i mobilní rafinerie a rafinerie, které ISIS koupil (červeně). Mapka ukazuje rovněž centra obchodu s ropou (dolarové měšce), primární cesty pohybu ropy a cesty jejího pašování:
Zdroj: FT
Je těžké odhadnout, kolik ropy ISIS ve skutečnosti těží. Je ale jasné, že těžba ze syrských polí klesla poté, co se jich ISIS zmocnil. Většina těchto polí stárne, a i když se militanti snaží o získání dostatečně zkušených lidí pro práci na polích, nemají k dispozici potřebné technologie a vybavení, které by jim umožnily udržet těžbu na vyšších úrovních. I přesto však ropa představuje nejvýznamnější zdroj příjmů ISIS.
Za jakou cenu se ropa od ISIS prodává? Cena závisí v první řadě na kvalitě ropy. Z některých polí se prodává za 25 dolarů za barel, z jiných za 45 dolarů za barel. Celkově se pak odhaduje, že ISIS vydělává asi 1,53 milionu dolarů denně. Řada expertů se domnívá, že militanti využívají zejména exporty, ale významnou roli hrají také trhy, které jsou blízko jejich území a jejich „kalifátu“.
ISIS prodává většinu ropy přímo nezávislým obchodníkům hned na ropných polích. Systém je vysoce organizovaný a zájemci o ropu ze Sýrie a Iráku stojí v řadě u vstupu na ropné pole a často čekají celé týdny, než na ně dojde řada. Poté, co načerpají ropu, mají několik možností. Mohou ji převézt do blízkých rafinérií, tam náklad vyložit a vrátit se na pole. Takto obvykle jednají obchodníci, které zaměstnávají samotné rafinérie. Je tu také možnost prodat ropu menším obchodníkům, kteří ji pak přepravují k rebelům na severu Sýrie či na východě Iráku. Obchodníci také mohou zkusit štěstí a pokusit se o prodej na nějakém ropném trhu. Většina z nich preferuje okamžitý prodej a návrat do fronty na novou ropu. Jejich zisk dosahuje asi 10 dolarů na jeden barel.
Velká část rafinérií se nachází v části Sýrie, kterou má také pod kontrolou ISIS. Rafinérie produkují benzín a mazut, který se využívá v generátorech. Ty jsou v řadě oblastí nutností, protože tam neexistuje jiná výroba elektrické energie. Kvalita benzínu je proměnlivá a jeho cena je vyšší, větší poptávka je tudíž po mazutu. Rafinérie provozují hlavně místní obyvatelé, ale v poslední době se zdá, že se rafinaci věnuje i ISIS.
Produkci z rafinérií obvykle převezmou nezávislí obchodníci, ISIS se na dalších aktivitách většinou nepodílí. Asi polovina produkce jde do Iráku a druhá polovina do Sýrie. Tam existují trhy v oblastech, které mají pod kontrolou militanti. Většina měst má alespoň malý trh, kde se prodávají paliva. Ve městech, jako je Mosul, se paliva prodávají na malých „čerpacích stanicích“. Kvalita paliv se obvykle pozná podle toho, odkud přišla ropa, ze které jsou vyrobeny. Pašování paliv do zahraničí se věnují především Iráčané a Syřané. Využívají se kanystry, které přes hornaté oblasti přenášejí lidé či osli a koně. Když byly ceny ropy vysoko, pašeráci využívali i lodě.
Zdroj: FT