Aktualizováno
Konec roku byl nejen ve znamení zpomalení maloobchodu zveřejněného včera, ale slabší byl i růst průmyslu, když se jeho produkce meziročně zvýšila jen o 2,7 %. Po listopadovém sedmiprocentním vzestupu je to docela hodně velká změna, nicméně neznamená, že by se průmyslu přestávalo dařit či nedostávalo zakázek.
Ostatně zakázkové knihy se firmám v tomto odvětví docela dobře plní. Tentokrát se jejich objem zvýšil o 9,4 %, a to především díky automobilovému průmyslu (+18,2 %), strojírenství (+7,7 %) a firmám v elektrotechnickém průmyslu (+7,5 %). A to je jen jeden z argumentů, proč není moc důvod přeceňovat slabší prosincový výsledek. Tím druhým je velmi slušný vývoj indexů nákupních manažerů za leden nebo pravidelný konjunkturální průzkum mezi firmami v průmyslu, který potvrzuje, že velmi solidní růst uvidíme už v lednových výsledcích.
Průmyslové podniky stále nabírají nové lidi a současně jim stále chybí. Je tedy zřejmé, že průmysl žádnou změnu trendu ve výrobě či v zakázkách nepozoruje. Dokonce naopak. Nedostatek zaměstnanců se stává stále větším problémem pro další expanzi tohoto našeho největšího odvětví.
Za celý rok 2016 se průmyslová výroba reálně zvýšila o necelá tři procenta a zásluhu na tom měly především automobilky (+11 %). Ne náhodou je vlastně výroba aut největším tuzemským průmyslovým oborem a současně i auta představují fakticky více než čtvrtinu celého českého exportu. Takže úspěch či neúspěch české ekonomiky do značné míry stojí na zájmu především evropských spotřebitelů a firem o nová auta. A trend evropského automobilového trhu i průzkumy mezi spotřebiteli naznačují, že zájem o nová auta nepolevuje, i když už neporoste tak rychle jako v předchozích dvou letech.
Jak je vidět z loňských výsledků, průmysl si udržel svoji pozici motoru české ekonomiky. A to jak z pohledu ekonomického růstu, tak z pohledu zaměstnanosti či tvůrce nových pracovních míst.
