Vícerychlostní Evropa v brexit poškodí země Visegrádské čtyřky, domnívá se Fitch. I před nacionalistickou rétoriku znějící z Polska a Maďarska tyto země prý z členství v EU těží. To se ale může změnit, pokud se vztahy s Bruselem výrazně zhorší, uvedli analytici. O zprávě napsala agentura Reuters.
Ratingová agentura Fitch dnes vydala zprávu o zemích takzvané Visegrádské skupiny, tedy volné politickoekonomické aliance České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Podle agentury země čtyřky těží z členství v Evropské unii, neboť zvyšuje kvalitu jejich dluhopisů.
Zároveň však Fitch varuje, že vyostření vztahů mezi hlavními městy čtyřky a Bruselem by mohlo mít ve středně- až dlouhodobém horizontu negativní dopady na ratingy těchto zemí a mohlo by tak zdražit národním vládám půjčování.
Konkrétně agentura upozorňuje na vyostření vztahů mezi Bruselem a Budapeští poté, co se premiérem Maďarska stal v roce 2010 pravicový anti-liberál Viktor Orbán. V roce 2015 získal Orbán spojence v Polsku, kde ve volbách zvítězila jeho stylu politiky ne příliš nepodobná konzervativní pravice.
Česká republika i Slovensko, jediná země čtyřky platící eurem, mají rating A+ se stabilním výhledem. Česku bylo hodnocení potvrzeno v dubnu s pochvalou za nízké zadlužení a silný bankovní systém, nedostatky však agentura viděla v HDP na hlavu. Polský rating kvůli domácí politické situaci už utrpěl a je na úrovni A-. Maďarsko má nejnižší rating ze skupiny (BBB-) a odráží tak ještě dozvuky finanční krize.
Vícerychlostní Evropa zpomalí reformy
Podle agentury Fitch EU pomáhá zemím dosáhnout lepšího ratingu díky tomu, že Brusel tlačí institucionální reformy a nutí země zdokonalovat fungování státního aparátu. Zhoršování vztahů mezi Visegrádem a EU by mohlo vést ke zpomalení těchto změn, přičemž Fitch upozorňuje hlavně na možnost zahájení projektu „vícerychlostní Evropy“.
Tento projekt by umožnil, aby reformy a integrace v některých zemích EU pokračovaly rychlejším tempem, než v těch ostatních. To je politicky komfortní řešení pro více nacionalisticky laděné členy EU, kteří nechtějí být tlačeni do užšího spolku s ostatními členy. Zároveň by to umožnilo prohloubit integraci tam, kde k tomu existuje politická vůle, tedy například v zemích západní Beneluxu nebo v Německu a Francii. Skeptici tvrdí, že by se ze zemí, které zvolí pomalejší integraci, staly druhořadí členové unie.
Mezi další výhody členství v EU podle agentury patří přístup k evropským strukturálním fondům – země Visegrádské skupiny čerpají a budou čerpat v období 2014-2020 zhruba třetinu z jejich celkového objemu. Výhodou je i společný trh, který podporuje obchodní výměnu a produktivitu. Zásahem bude odchod Spojeného království z EU, neboť sníží objem fondů používaných na projekty v méně rozvinutých zemích unie a možná i k uzavření britského trhu pro středoevropské exporty.