Španělský premiér: Katalánsku sesadíme vládu a sebereme autonomii

Španělský premiér Mariano Rajoy po mimořádném zasedání vlády oznámil, že sesadí katalánskou regionální vládu a omezí působnost tamějšího parlamentu. Katalánští separatisté to označili za státní převrat a nástup totalitarismu. V Barceloně za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků demonstrovalo na 450.000 lidí.

Madrid hodlá s podporou španělského Senátu, ve kterém má vládní Lidová strana převahu, sesadit katalánský regionální kabinet v čele s Puigdemontem. Vláda chce také podle Rajoye částečně omezit působnost regionálního parlamentu, například že nebude smět jmenovat do svého předsednictví členy sesazené vlády.

Povinnosti kabinetu převezmou v zásadě ministři v Madridu "tak dlouho, dokud bude trvat mimořádná situace". Podle Rajoye se ještě musí vláda v Madridu rozhodnout, zda nejmenuje místo katalánské vlády prozatímní správu. Rajoy tvrdil, že tím Katalánsko nezbavuje autonomie, ale že mají být sesazeni jen představitelé, kteří porušili zákony. Předčasné volby v regionu by se měly konat do šesti měsíců, případně i dříve.

Vláda tak chce s pomocí Senátu, který o její žádosti bude jednat a hlasovat v pátek, aktivovat článek 155 španělské ústavy, což doposud žádná jiná vláda za čtyři desítky let španělské demokracie neudělala.

Na záměry Rajoyovy vlády má ve 21:00 SELČ oficiálně reagovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten v minulosti pohrozil, že pokud ústřední vláda aktivuje článek 155 ústavy, svolá katalánský parlament, aby vyhlásil nezávislost. Pokud k tomu kroku přistoupí, prokuratura se jej chystá stíhat pro "vzpouru", řekl mluvčí státního zastupitelství agentuře AFP. Za to by mohl Puigdemont dostat až 30 let vězení.

Katalánští separatisté označili rozhodnutí ústřední vlády za státní převrat a nástup totalitarismu. "Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva," reagoval na twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Politik ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) se později účastnil demonstrace v Barceloně, kde se na protest proti vazbě separatistických předáků, Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, sešlo podle katalánské policie 450.000 lidí a manifestovali i za nezávislost regionu.

Španělská unionistická platforma Societat Civil Catalana (SCC), která má blízko ke krajní pravici, údaj policie zpochybnila a udala, že v centru Barcelony protestuje 85.000 lidí.

Aktivace článku 155 španělské ústavy ohromilo i některé umírněné představitele regionu. Starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, Rajoyův tah označila za "vážný útok" proti katalánské regionální autonomii.

"Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout," řekla Colauová na demonstraci.

Webová stránka španělského ústavního soudu, který od počátku veškeré separatistické snahy blokoval, se dnes stala terčem kybernetického útoku a nefungovala. Hesla podporující nezávislost Katalánska útočníci umístili i na řadu vládních webových stránek, informovaly španělské úřady.

Španělský král Felipe VI. v pátek večer řekl, že stát se dokáže vyrovnat s "nepřijatelným pokusem o odtržení", a to ráznými kroky "jeho legitimních demokratických institucí," uvedla agentura AFP. "Nechceme se vzdát toho, co jsme postavili společně," řekl král.