Aktualizováno Vedení energetické společnosti by mělo dozorčí radě vysvětlit prodej svého bulharského majetku firmě Inercom. Lidovým novinám (LN) to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Dodal, že od počátku manažery za jejich počínání na Balkáně kritizoval, jejich transakce považuje za nevýhodné, netransparentní a podivné. ČEZ přitom 22. února informoval, že dozorčí rada vyslovila souhlas s prodejem bulharských aktiv do rukou společnosti Inercom.
Mluvčí energetiky ČEZ Kříž uvedl, že představenstvo i dozorčí rada firmy měly k dispozici všechny informace, včetně shrnutí prověření kupujícího i způsobu financování transakce z jeho strany. "K tomuto se vyjadřoval i dodatečný externí audit zadaný dozorčí radou. Externí posudky rovněž potvrdily vítěznou nabídku jako jasně nejvýhodnější. Nebyly shledány takové pochybnosti, které by mohly vést vedení ČEZ k odmítnutí finančně nejlepší nabídky a eventuálně prodat aktiva za nižší cenu, a tím snížit hodnotu transakce pro naše akcionáře," uvedl Kříž.
Ekonom a poradce skupiny J&T Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ, dnes na twitteru uvedl, že Babiš proto může svolat mimořádnou valnou hromadu firmy, vyměnit členy dozorčí rady a ta následně členy představenstva.
Kvůli transakci rezignovala bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová, která čelí podezření, že je na vlastníky malé a prakticky neznámé firmy Inercom napojená. Vláda v Sofii oficiálně odmítla, že by do transakce zasahovala. Bulharský premiér Bojko Borisov nařídil o víkendu úřadům, aby prodej zevrubně prověřily.
"Jsem v šoku z toho, co se děje v Bulharsku. Premiér Bojko Borisov navíc uvedl, že celou věc vyšetřují různé orgány. Vůbec té současné situaci nerozumím. Pan generální ředitel (Daniel Beneš) by měl vysvětlit dozorčí radě, co se děje," řekl LN Babiš. Beneš ho prý od začátku ubezpečoval, že jde o transparentní proces s jasnou a známou protistranou. Vývoj situace ale podle Babiše vrhá na transakci negativní světlo.
Babiš zdůraznil, že není stoprocentně vlastněný státem a on tak prý nemůže situaci příliš řešit. "Dobře víte, že v minulosti jsme se snažili zabránit prodeji bytů v Písnici a problémům jejich nájemníků. nás ale nerespektoval, víceméně si tato společnost dělá, co chce. je stát ve státě," podotkl. Stát prostřednictvím ministerstva financí drží v zhruba 70 procent akcií.
Skupina podepsala smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv se společností Inercom v pátek. Transakce podléhá schválení bulharského antimonopolního úřadu. Bulharský ekonomický týdeník Kapital napsal, že cena je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč). Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností.
"Skupina ČEZ obdržela začátkem loňského roku několik nezávazných nabídek na bulharská aktiva ze strany nejrůznějších investorů. Proto se rozhodla zahájit proces vyjednávání o prodeji. Nejvyšší nabídku podala společnost Inercom Bulgaria, s níž následně probíhalo exkluzivní vyjednávání. Prodej bulharských aktiv schválila dnes dozorčí rada Skupiny ČEZ. Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu. Nabídka společnosti Inercom je výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním a výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice," uvedl ČEZ ve zprávě z 22. února letošního roku.
Jedinou majitelkou Inercomu je podle bulharské tiskové agentury BTA Ginka Vurbakovová, s níž se ministryně Petkovová zná 20 let. Šéf bulharské parlamentní komise pro energetiku Deljan Dobrev vyjádřil obavy, zda málo známý podnik bude schopen spravovat strategický majetek v energetickém sektoru s ročními příjmy zhruba 1,8 miliardy leva (23,3 miliardy Kč).
Vurbakovová v rozhovoru s BTA odmítla, že by její firma měla podporu vlády. Zdůraznila také, že Inercom získal peníze na transakci standardní cestou, i když neupřesnila, které instituce jí potřebné finance půjčily.
Podle Lidových novin Bulharská rozvojová banka popřela, že by firmě Inercom dala garanci nebo projevila zájem refinancovat úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Společnost Inercom to prý přitom uvedla v podkladech pro dozorčí radu . "Pokud by někdo podal dozorčí radě lživé informace, byl by to velký problém. Jsem velice nepříjemně překvapený. Působení v Bulharsku nebylo výhodné, prodej tamních firem měl špatnou situaci vyžehlit," dodal Babiš.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností zahrnuje sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Společnost se rozhodla z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady.